Válečná daň se nelíbí ani koaličním poslancům

„Rizik je řada, bude to vytvářet určitý obraz o stabilitě daňového prostředí v České republice. Otevíráme Pandořinu skříňku,“ uvedl pro deník E15 místopředseda sněmovny a ekonomický expert občanských demokratů Jan Skopeček. Foto: Jan Skopeček

Vláda to se schválením tzv. windfall tax nemusí mít v Parlamentu vůbec jednoduché. Návrh válečné daně ve výši 60 procent z mimořádných zisků energetických a těžebních společností, bank a petrolejářů kritizují nejen odborníci a opozice, ale i někteří koaliční zákonodárci. Dolní komora parlamentu začne o uzákonění daně jednat příští měsíc, platit má od ledna.

„Rizik je řada, bude to vytvářet určitý obraz o stabilitě daňového prostředí v České republice. Otevíráme Pandořinu skříňku,“ uvedl pro deník E15 místopředseda sněmovny a ekonomický expert občanských demokratů Jan Skopeček, který nevyloučil, že se zdrží hlasování. Odpůrcem „energetické“ daně je místopředseda sněmovního rozpočtového výboru za ODS Vojtěch Munzar.

Stanjurův návrh poslal akcie ČEZ prudce dolů

„Slyšíme, že stát by měl vybírat více peněz z daní, zvažuje se daň pro mimořádné energetické situace. S jídlem ale roste chuť. Obávám se západky daňových opatření, která jsou přijata jako dočasná, ale stanou se trvalými,“ uvedl Munzar už v červnu na ekonomickém semináři.

Podle zjištění České televize měli k dani z neočekávaných zisků pro energetický a finanční sektor výhrady i další členové poslaneckého klubu ODS.

Pokud návrh projde sněmovnou, bude záležet na senátorech, jak se k němu postaví. Kabinet přitom tlačí čas. S platností windfall tax počítá od 1. ledna příštího roku po dobu tří let. Opoziční ANO a SPD čekají, s čím konkrétně vláda přijde.

Česko teď nesmí vypínat žádné elektrárny

Odborníci silně zpochybňují výnos, který si ze zdanění mimořádných zisků vyvolaných energetickou krizí a válkou na Ukrajině rezort financí slibuje. Napřesrok očekává posílení příjmů státního rozpočtu o 85 miliard korun, v roce 2024 o dalších 39 miliard.

Windfall tax má fungovat jako šedesátiprocentní daňová přirážka na nadměrný zisk vybraných sektorů stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední čtyři roky navýšeným o dvacet procent.