Varování: Česko bude závislé na dovozu elektřiny

Česko se podle analýz ČEPS stane kolem roku 2025 s velkou pravděpodobností importní zemí a zůstane jí dlouhodobě. Foto: pixabay.com

Energetická krize není způsobena válkou na Ukrajině. Ta zafungovala jen jako spouštěč problému. Skutečnou příčinou je nedostatek spolehlivých elektráren, schopných vyrábět energii za každého počasí, řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy člen představenstva státní společnosti ČEPS, která je zodpovědná za chod a stabilitu české přenosové soustavy, Pavel Šolc.

„Přiblížili jsme se situaci, kdy se sejde víc nepříznivých faktorů, k tomu nějaký vnější šok, a ocitneme se na hraně,“ řekl Šolc s tím, že tržní mechanismy byly nastaveny na jiné situace. „Když je dostatečná převaha nabídky a poptávky, trh funguje perfektně, zejména krátkodobý trh. Tento předpoklad ale loni nebyl naplněn,“ vysvětlil.

V Evropě ubývá stabilních zdrojů

Podle Šolce šlo o souhru faktorů. „Deficit vody pro hydroelektrárny ve Skandinávii a na Balkáně. Do toho obrovské odstávky francouzských jaderných elektráren kvůli zanedbané údržbě. A navíc poměrně dlouhé období, kdy málo foukal vítr v Německu. To se nakumulovalo, výroba elektřiny klesla a převis nabídky nebyl dostatečný. Válka na Ukrajině navíc zásadně ovlivnila ceny komodit – plynu, uhlí a ropy, které jsou jedním z motorů cen elektřiny,“ popsal řetězec problémů Šolc.

Upozornil, že evropská energetika do liberalizace vstupovala s obrovským přebytkem výkonu. Platilo to pro všechny země na východ i na západ. Poté začaly regulace.

Německá vláda dál vnucuje energetické bludy

„Prakticky každé tři roky se měnila legislativa. Velkým „game changerem“ se stalo zavedení emisních povolenek kolem roku 2005. Největším zásahem do trhu byl pak nástup podpory obnovitelných zdrojů, s tím přicházely evropské závazky na snižování emisí,“ vysvětlil odborník.

To vše přineslo velkou investiční nejistotu a přestaly se stavět nové zdroje. „V podstatě šlo o nástup různých podmínek pro různé typy elektráren. V tomto prostředí se postupně prakticky zastavily všechny velké nové investice. Investoři necítili pevnou půdu pod nohama, neměli jistotu, že se během životnosti jejich investice nebudou měnit pravidla, což bude mít dopad na návratnost. Nebyla už volná soutěž mezi jednotlivými zdroji, převážila obava investovat do čehokoliv jiného, než jsou obnovitelné zdroje. Fakticky jsme tak od začátku tisíciletí zaznamenávali postupný úbytek přebytku výrobních kapacit,“ popsal Šolc.

Zdroje, nepodporované státem, se nestavěly, staré kapacity dožívaly a odstavovaly se, převis nabídky nad poptávkou se zmenšoval. Blížili jsme se situaci, kdy se sejde víc nepříznivých faktorů – odstávky jádra, málo vody a málo větru ve dvou významných regionech, k tomu nějaký vnější šok, a najednou se ocitneme na hraně.

Občané v referendu odmítli větrníky

Kudy dál?

Pro českou energetiku je velmi důležitý vývoj v Německu. To by mělo být přebytkové a schopné exportovat elektřinu ještě asi pět let, možná i trvale, ovšem za předpokladu, že budou naplněny jejich velmi ambiciózní plány na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Problém bude v tom, že jde o průměrnou výrobu elektřiny za rok. Budou období, kdy Německo bude masívně přebytkové a období, kdy výroba nebude dostatečná. Německo pak bude buď spoléhat na své sousedy, že přebytek elektřiny absorbují. A naopak, že v období nedostatku pomohou. Nebo bude muset masivně investovat do dlouhodobého skladování – a tady současné plány trochu pokulhávají. Navíc počasí bude často stejné v celé Evropě a tedy přebytky či deficity budou i v ostatních státech,“ upozornil Šolc.

Česko se podle analýz ČEPS stane kolem roku 2025 s velkou pravděpodobností importní zemí a zůstane jí dlouhodobě. Starší elektrárny budou dožívat, dříve či později. „My v Česku nemáme nastartovanou výstavbu nových zdrojů, zejména těch, které nejsou závislé na aktuálních klimatických podmínkách. A už je téměř jistě postavit nestihneme, nedá se to moc zvrátit. I Německo, pokud nezastaví trajektorii odstavování uhlí, bude muset vedle velkých výkonů v akumulaci každopádně zajistit i výstavbu nových špičkových a záložních zdrojů. Celá zbylá část střední Evropy se stane mírně deficitní a závislá na dodávkách ze zbytku Evropy,“ varuje člen vedení ČEPS.

Dočasným řešením jsou podle Šolce kapacitní mechanismy. „Zatím se to zřejmě bude řešit kapacitními mechanismy. Ty jsou Evropskou komisí stále ještě vnímané jako přechodné řešení, než se trh uklidní. Ale je to zásadní bod v probíhající diskuzi. My po trhu chceme nejen, aby zajistil střet nabídky a poptávky. Současně chceme, aby cena elektřiny byla do určité míry stabilní. Na to musíme mít státem řízený jednotný standardní nástroj. To mohou být kapacitní mechanismy jako nedílná součást tržního prostředí, jako dlouhodobě stabilní státní mechanismus,“ popsal možné fungování Šolc, který zároveň upozorňuje, že energetický trh v dosavadní podobě – takzvaný Energy Only Market – je mrtev. A už ho nevzkřísíme.