Doba čtení:1 m, 23 s
Ve Švýcarsku se debatuje o dědické dani pro bohaté, která by mohla řešit financování veřejných služeb a klimatické krize, která se nyní v zemi velmi řeší. Kritici před zavedením takové daně varují.
V případě Švýcarska se debatuje o tom, že by se dědická daň týkala osob s majetkem vyšším než 50 milionů franků (asi 1,3 miliardy korun). Podle odhadů ekonomky Isabel Martínezové do této kategorie spadá celkem asi 0,1 % všech švýcarských daňových poplatníků. Mělo by se tedy jednat asi o 2 500 osob a jejich majetek nad částkou 50 milionů franků by se podle aktuálního návrhu měl zdanit 50% sazbou, napsal server idnes.cz.
„Nejbohatší třída ekonomického systému, která způsobila krizi klimatu, by na boj proti následkům měla platit víc. Nemělo by se tedy pouze jednat o společnost jako celek,“ komentuje situaci Mirjam Hostetmannová, která stojí v čele levicově orientovaného hnutí mladých švýcarských sociálních demokratů s názvem Justo.
Nejvíc elektřiny vyvezla Francie. Nejzávislejší na dovozu jsou Italové
Odborníci ale před důsledky tohoto daňového zatížení varují. Říkají, že navrhovaná daň je velmi vysoká a dědicové by museli často prodávat svůj majetek, aby ji vůbec zaplatili. Mohlo by to ohrozit pracovní místa.
„Bohatí to nikdy platit nebudou. Prostě se přestěhují,“ kritizuje možnost zavedení dědické daně ve Švýcarsku i tamní úředník Stefan Legge s tím, že daň by ve výsledku mohla být i kontraproduktivní. Případný výpadek daňových příjmů z důvodu odchodu bohatých do zahraničí by totiž byl pravděpodobně kompenzován zvýšením daňové zátěže pro ostatní.