Doba čtení:2 m, 21 s
Čím více prostoru k obnově území po těžbě dostane příroda bez zásahů člověka,tím lépe. Tak nějak by se dalo zjednodušeně shrnout prohlášení skupiny vědců zveřejněné koncem listopadu. Svá tvrzení opírají o výzkumy, zkušenosti ze zahraničí i praktické projekty.
„Přírodě blízká obnova vytváří pestré prostředí, které obývá celá plejáda běžných i ohrožených druhů, jež původně žily především na bezlesých stanovištích s malým množstvím živin v půdě či vodě. Přírodě blízká obnova pracuje s přirozenou sukcesí(samovolným vývojem) nebo se sukcesí usměrňovanou, kdy vývoj korigujeme žádoucím směrem,“ píší ve svém prohlášení akademici a připomínají,že ochrana přírody se v tomto případě nevylučuje ani s extenzivním rekreačním využitím.
„Řada ohrožených druhů potřebuje určitou míru narušování prostředí, takže přítomnost lidí jim nejen nevadí, ale může dokonce i prospívat. Někdy přistupujeme k cílené péči o místa s výskytem ohrožených organismů, například pastvou, prosvětlováním lesa, obnovou tůní či písčin,“ uvádějí v prohlášení. Poukazují rovněž na stanovisko tří stovek odborníků na podporu přírodě blízké obnovy z roku 2008, které podpořily nevládní organizace věnující se ochraně přírody i Těžební unie, sdružující české těžební firmy. Přestože vědci, nevládní organizace i těžební firmy byli v této otázce zajedno, narážely jejich snahy na řadu úskalí, především na zastaralou legislativu, stereotypy v rozhodování některých úřadů nebo zájmy rekultivačních firem.
Díky úsilí mnoha lidí a institucí se postupně daří problémy překonávat. V těžbou narušených územích vznikla řada projektů, které chrání biologickou rozmanitost, zadržují vodu a zároveň slouží k rekreaci, výchově a vzdělávání. „Naším úkolem je najít rovnováhu mezi hospodářským využitím obnovené krajiny, volnočasovými aktivitami a ochranou přírody. Proto plně podporujeme návrh na vyhlášení chráněného území v části lomu ČSA (a následně lomu Vršany či v dalších plochách území ovlivněného povrchovou těžbou uhlí), kde dosud převládaly rekultivace technického typu. Potenciál přírodě blízké obnovy je zde značný, jak dokládá více než čtyřicet let vědeckého zkoumání i řada zahraničních příkladů,“ stojí rovněž v prohlášení.
Jako příklad uvádějí Sasko Anhaltsko, kde na území povrchových lomů bylo už před 15 lety pro ochranu přírody vyčleněno více než 20 km 2 a dalších130 km 2 bylo vykoupeno nadacemi na ochranu přírody. Podobný postup byl zvolen u Lille v severozápadní Francii. „Všude se přírodě blízká obnova osvědčila a lze předpokládat, že podobně pozitivní dopady bude mít i u nás. Navíc jejejí využití v souladu s evropským nařízením na obnovu přírody, jehož záměry může velice dobře naplňovat,“ uzavírají své prohlášení vědci z několika českých univerzit a dalších odborných pracovišť a společností. K jejich stanovisku bylo možné se připojit i prostřednictvím petice, která měla v polovině prosince na svém kontě už více než pět stovek podpisů.