Vědci varují před úniky metanu

Geolog Nikolaus Froitzheim z Univerzity v Bonnu spolu se dvěma kolegy však publikoval v časopise americké akademie věd (PNAS) studii, která označuje metan za ještě větší hrozbu pro klima, než doposud vědci předpokládali.

Na základě svého výzkumu tvrdí, že na severní Sibiři začíná kvůli globálnímu oteplování unikat z podzemí do vzduchu i obrovské množství takzvaného termogenního, hlubinného metanu. Ten neprodukují mikroorganismy v tající biomase, ale jedná se o únik plynu uloženého v horninách hluboko pod povrchem, napsal server Info.cz.

Čtěte také:
Přiznáme a snížíme emise metanu, slibují těžební giganti
Metan uniká při těžbě plynu. Je až 87x horší, než CO2

Věčně zmrzlá půda na Sibiři a v Arktidě ukrývá podle kvalifikovaných odhadů až třetinu celosvětových zásob uhlíku, který se prostřednictvím tání a tlení dosud zmrzlé biomasy postupně dostává do ovzduší. Dalším skleníkových plynem uvolňovaným z permafrostu je metan. Tento plyn produkují především mikroorganismy, rozkládající biomasu a žijící ve vodním a půdním prostředí bez přístupu kyslíku. Pokud tedy věčně zmrzlá půda taje a led se mění ve vodu, zvyšuje se pravděpodobnost úniku metanu.

Jeho průměrná koncentrace v atmosféře se od doby před průmyslovou revolucí zvýšila ze 694 ppb (částic na jednu miliardu) na dnešních zhruba 1888 ppb. Z toho podle dostupných vědeckých studií připadá 40 procent na přírodní procesy (například vulkány), zbytek produkce ovlivňuje lidská činnost.

Kolik metanu uniká při těžbě plynu?

K únikům metanu dochází například při těžbě a přepravě zemního plynu. Problémem je, že doposud neexistují přesná čísla, kolik metanu se při těžbě do ovzduší dostane. Podle odborníků přitom stačí, aby unikla 3 procenta vytěženého plynu, aby byla klimatická zátěž stejná jako v případě spalování uhlí. S vysokou pravděpodobností ale plynu uniká víc, což by znamenalo, že přechod z uhlí na plyn by znamenal ještě větší zátěž pro klima.

To již zaznamenali i ekologičtí aktivisté, kteří ještě nedávno plyn uznávali jako přechodné palivo po skončení využívání uhlí. Nyní již začali před plynem hlasitě varovat. Stejně jako někteří politici. Například vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček v rozhovoru pro iUHLI.cz řekl, že přechod z uhlí na plyn při výrobě elektřiny považuje za slepou uličku.

Rezervovaně se k podpoře výstavby plynových zdrojů a související infrastruktury staví i Evropská unie. Plyn má ale mocné zastánce. Rusko-německá spolupráce všemi silami tlačí k dokončení plynovod Nord Stream 2. Svůj plyn by do Evropy ve větším měřítku rády vozily i Spojené státy americké.