Solární i větrná lobby spustila mohutnou propagandistickou ofenzivu, která má připravit půdu pro to, aby OZE dostaly od státu co největší podporu. Bez ohledu na cenu. Bez ohledu na problematický reálný přínos těchto zdrojů.
Lobbisté za solární panely, lobbisté za větrné elektrárny, lobbisté za obnovitelné zdroje (OZE), ekologisté, ti všichni vytáhli do pole ve snaze definitivně zlomit odpor lidí, kteří používají rozum. Odpor lidí, kteří chtějí funkční a bezpečnou energetiku. Odpor těch, kteří odmítají slepě uvěřit zelené víře a její propagandě.
Čtěte také:
Stabilita výroby z OZE je iluze
Češi žádají energetickou soběstačnost
Používají přitom cokoli. Včetně vědomého zkreslení. Ukázkovým příkladem je výklad zatím poslední studie Davida Hansliana z Ústavu fyziky atmosféry. Autor uvádí, že by Česko v optimálním případě mohlo mít z větru třetinu elektřiny, ale za reálné považuje podstatně nižší hodnoty. Jejich spodní hranici stanovuje až na 10 procent, horní ponechává na oné třetině, respektive 31 procentech. Leč všechny zelené weby prezentují v titulcích jako hotovou věc, že by Česko mohlo mít z větru třetinu elektřiny.
A můžete se vsadit, že to je to, co budou zástupci ekologistů tvrdit zákonodárcům a novinářům – ČR může mít třetinu elektřiny z větru, potvrdila to studie Akademie věd. Což bude manipulace jako z učebnice zpravodajských služeb. Aktuální terminologií všech vykladačů pravdy by to byla „fakenews“ jako vyšitá. Jen to o ní žádní internetoví strážci pravdy nenapíšou. Protože neříkat pravdu okolo OZE je progresivní a tedy povolené.
Nikde se však už nepíše – ani ve studii a už vůbec ne na progresivistických zelených webech – jak moc větrné elektrárny změní ráz krajiny. A už vůbec nikde nenapíšou, jaké je to bydlet se 100 až 200metrovou stavbou za humny, nebo na „jen“ na dohled. Pro všechny obyvatele měst, kterým nic podobného nehrozí, nabízí dvě všeříkající fotografie aktuální číslo Reflexu (na webu zde). Nikdo z neúnavných větrných lobbistů a dalších apoštolů tohoto typu OZE také neupozorní na to, proč se výstavba větrníků ve vnitrozemí sousedního Německa prakticky zastavila. Museli by totiž přiznat, že lidé tyhle obludné stavby nechtějí v sousedství a nejraději ani na dohled svých obydlí. Jenže to by pak už moc nemohli poukazovat na to, že větrný potenciál podobný jako na jihu Němec nevyužíváme ani z desetiny jako Němci.
Proti větrníkům na moři asi nikdo nic nemá. Tedy pokud se neprokáže, že se jejich bariéry před pobřežím nepodílejí na problémech se srážkami. (To, že to mainstreamoví vědci zatím odmítají, nemusí nutně znamenat, že to není pravda). Ale proti větrníkům ve vnitrozemí je spousta lidí, kteří je mají, nebo by měli mít na dohled. A městští zelení je za to peskují, že jsou málo, málo co? Progresivní? Zelení? Nebo jim vadí to, že lidé na venkově chtějí mít svůj klid a svůj nerušený výhled a čímž měšťanům brání žít jejich zelený sen na cizí útraty?
S větrníky je to hodně podobné, jako s úložištěm vyhořelého jaderného paliva. Jen s pár rozdíly. Proti úložišti všemožně brojí zelené, VTE podporují. Tedy alespoň ti, kteří je neuvidí. Úložiště bude hluboko pod zemí a reálně nikoho nijak neovlivní. VTE trčí až 200 metrů nad zem, vidět jsou do široka daleka a ovlivňují celé své okolí. Úložiště stačí jedno. Větrníků musí stát tisíce, aby mohly dodávat nějaké podstatné množství elektřiny.
Zkušenosti z Německa i z tuzemska naštěstí ukazují, že se plánům na instalaci ohyzdných větrných elektráren můžou lidé úspěšně bránit. A kdyby se to mělo změnit, je potřeba proti tomu razantně vystoupit, včetně oslovení poslanců a senátorů. Větrná lobby a lobby OZE se budou snažit, aby si v zákoně o nízkouhlíkové energetice pojistily svůj byznys.
Stranou samozřejmě nezůstanou ani ti, kteří svůj byznys spojili se solárními panely. Ty se v posledních letech v tuzemsku instalují především na střechách bytových domů, nebo továren. Tento potenciál se však rychle vyčerpává a tak by sluneční podnikání potřebovalo zase nastartovat budování velkých celků.
To vše v situaci, kdy z protikoronových úkrytů zase vyšli ekologističtí aktivisté a EU svůj takzvaný Fond obnovy spojuje do značné míry se „zelenými projekty“. Právě na to lobbisté sázejí. Že dostanou víc, než by jim zdravý rozum dal.