Doba čtení:2 m, 33 s
Více než třetina elektřiny vyrobené v Česku pochází i v létě stále z uhlí. V letošním červenci se hnědé a černé uhlí podílelo na tuzemské produkci elektřiny z 36,7 procenta, což je téměř o deset procentních bodů více než před rokem.
S odkazem na interaktivní modul oborového webu oEnergetice.cz to ČTK řekl mediální zástupce energetické skupiny Sev.en Energy Petr Dušek. Informace vychází z dat evropské ENTSO-E Transparency Platform. Evropské i české energetické cíle počítají s tím, že spalování uhlí čeká útlum, analytici uvádějí, že kvůli vysokým cenám emisních povolenek může nastat už za několik málo let.
Čtěte také:
Elektrárna Chvaletice má nejnižší emise SO2 v historii
Matušovská: Od uhlí nesmíme utéct zbrkle
„Vysoké ceny silové elektřiny, které pozorujeme v letošních letních měsících, ukazují, že v soustavě je nedostatek výkonu těch zdrojů, které mají nízké variabilní náklady, tedy typicky obnovitelné zdroje jako voda a vítr. Do výroby se tedy musí zapojovat i ty zdroje, které do svých výrobních nákladů zahrnují i cenu emisní povolenky, která je v dosud nevídaných úrovních přes 50 eur (1270 Kč) za tunu oxidu uhličitého (CO2),“ uvedl analytik skupiny Sev.en Energy Pavel Farkač.
„Jsme svědky paradoxní situace, kdy vysoká cena povolenky nejenže nevyřazuje fosilní zdroje z trhu, ale naopak navyšuje cenu silové elektřiny, která následně ovlivňuje cenu pro koncové zákazníky z řad domácností a průmyslu,“ dodal. „Mohu potvrdit, že z našeho uhelného portfolia jelo v červenci téměř naplno skoro všechno, co nebylo v odstávce a jet mohlo,“ sdělil Dušek.
Skupina finančníka Pavla Tykače mimo jiné nově provozuje také hnědouhelnou elektrárnu Počerady, kterou koupila od polostátní společnosti ČEZ. Patří ji také hnědouhelná elektrárna Chvaletice. Podíl jaderných zdrojů na výrobě elektřiny v ČR letos v červenci podle dat činil 33,6 procenta, podíl hnědého uhlí 32,4 procenta, plynové zdroje dodaly 11,1 procenta, solární elektrárny pět procent, vodní elektrárny 4,5 procenta a černé uhlí 4,3 procenta.
Podle vlády by český energetický mix měl být v dlouhodobém horizontu postaven na jaderné energetice a obnovitelných zdrojích. Na přechodnou dobu má pomoci plyn. Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038, někteří ministři jsou pro odklon od uhlí už v roce 2033. Vláda v květnu vzala doporučení Uhelné komise na vědomí, o datu ale nehlasovala.
Petr Dušek dále upozornil, že z dat také vyplývá, že v červenci vzrostl meziročně podíl výroby elektřiny z uhlí také v sousedním Německu, a to z loňských 21,1 procenta na 28,7 procenta.
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v ČR – červenec 2021
| Jaderné | 33,6 % |
| Hnědé uhlí | 32,4 % |
| Plynové | 11,1 % |
| Solární | 5 % |
| Vodní | 4,5 % |
| Černé uhlí | 4,3 % |
| Biomasa | 3,7 % |
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v ČR – červenec 2020
| Jaderné | 38,6 % |
| Hnědé uhlí | 25,9 % |
| Plynové | 14,1 % |
| Solární | 5,2 % |
| Vodní | 3,9 % |
| Biomasa | 3,3 % |
| Černé uhlí | 1,3 % |
Zdroj: modul oEnergetice.cz – energostat