Doba čtení:4 m, 2 s
Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje tzv. zelené politiky a snižování emisí v ČR. Plán počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných 18 procent na 30 procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Nezahrnuje zatím naopak kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu, které chystá EU. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu Kč. Zástupci průmyslu plán ostře kritizují.
Dokument vyžaduje EU. Česko mělo, stejně jako dalších 12 zemí EU, se schvalováním plánu zpoždění, Evropská komise kvůli tomu s ČR v listopadu zahájila řízení pro porušení unijního práva, takzvaný infringement. Podle ministerstva průmyslu a obchodu po schválení plánu Česku nehrozí žádné sankce.
Vláda se ke kontroverznímu dokumentu vrátila téměř po půl roce. Kvůli nevyjasněným dopadům na ekonomiku ho v červenci společně s Politikou ochrany klimatu a s aktualizovanou Státní energetickou koncepcí odložila. Někteří analytici tehdy varovali, že kvůli klimatickým dokumentům hrozí například zvyšování nákladů domácností na energie. Kabinet ale odmítl, že by materiály zaváděly nová opatření.
„Výroba elektřiny bude stát na obnovitelných zdrojích a jádru, dá se také očekávat posílení role plynových zdrojů,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Česko podle něj při vymezení cílů při snižování emisí nešlo nad rámec cílů EU. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) zdůraznil důležitost plánu pro investory a podnikatele. Podle něj by jeho plnění mělo navýšit tuzemské HDP o dvě procenta.
Dunkelflaute zdražilo elektřinu. Do budoucna ale hrozí něco horšího
Schválený plán je oproti jeho letní verzi v řadě věcí obecnější a méně konkrétní. Vypadla tak například část o kontroverzním systému s emisními povolenkami ETS 2, který měl rozšiřovat povolenky i na paliva či vytápění budov, což by zdražilo například benzin nebo zvyšovalo výdaje domácností na topení. Vláda se bude snažit systém na evropské úrovni odložit a změnit.
Další změnou je upravení cílů na pokles skleníkových plynů oproti roku 1990. Zatímco v letní verzi dokument počítal se snížením o 59 procent, nyní obsahuje pouze deklaraci o snižování emisí v souladu s unijním cílem Fit for 55. Podle odborníků tak vláda přešla k vágnější verzi tohoto cíle.
Jedním ze základních bodů plánu je tak navyšování obnovitelných zdrojů energie. V současnosti je jejich podíl na konečné spotřebě kolem 18 procent, do roku 2030 by se podle vládních plánů měl zvýšit na více než 30 procent. Kabinet tak nevyslyšel návrhy některých oborových organizací či EU na ještě vyšší podíl.
Aktualizovaný plán dále počítá s ukončením spalování uhlí nejpozději do roku 2033 a s vytvořením plánu jeho náhrady. Energetické firmy ovšem avizovaly, že s uhlím skončí zřejmě už do roku 2030, protože se kvůli stoupajícím cenám emisních povolenek nevyplatí.
Hladík také upozornil na bezpečnostní aspekt materiálu, který počítá se snížením energetické závislosti ČR na zahraničních dovozech energie. Ta nyní činí kolem 40 procent, do roku 2050 by podle ministra měla klesnout zhruba na 26 procent.
Energeticko-klimatické plány mají Evropskou komisi informovat zejména o tom, jakým způsobem hodlají jednotlivé státy přispět k cílům unie v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí
skleníkových plynů.
Průmysl vyjadřuje obavy o konkurenceschopnost
Zelený dokument se však setkává s kritikou zástupců tuzemského průmyslu. Podle nich ohrožuje konkurenceschopnost českých a obecně evropských firem.
„Je nepřijatelné, že takto významná strategie, která se na evropském poli stává pro ČR závazkem, je předkládána vládě bez komplexní analýzy ekonomických dopadů, i ověření dopadů na naši konkurenceschopnost, a to zejména z hlediska celkových nákladů na energie placené odběrateli, včetně průmyslových zákazníků,“ vysvětlil viceprezident Hospodářské komory ČR Filip Dvořák.
Podle Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR) měla vláda dostatek času na to, aby se vypořádala s připomínkami těch, kterých se změny dotknou nejvíce. Místo toho však došlo pouze ke „kosmetickým“ úpravám. „Z politických důvodů zmizel konkrétní český závazek v oblasti emisí, který po nás sice explicitně nevyžaduje legislativa, ale který implicitně vyplývá ze všech dílčích cílů. Naopak v plné výši zůstal nerealistický cíl v oblasti úspor energie, jehož nesplnění předpokládají i modelované scénáře,“ řekl generální ředitel SP ČR Daniel Urban.
Ocelářská unie, která zastupuje firmy jednoho z energeticky nejnáročnějších odvětví, kritizuje mimo jiné nedostatek zdrojů, zejména plynových elektráren, které by nahradily současnou produkci uhelných elektráren.
„Těžký průmysl potřebuje stabilní ceny energií i stabilní dodávky a energetická soběstačnost by měla být podmínkou dalšího fungování nejen ocelářů, ale průmyslu jako celku. Ale i obyvatelstvo potřebuje energetickou bezpečnost a přiměřenost. Pokud však chce současná vláda uvrhnout průmysl do krize, tak ji upozorňujeme, že v krizi se průmysl již nachází a zatím nevidíme žádné kroky, které by ukazovaly světlo na konci tunelu,“ uvedla předsedkyně představenstva Ocelářské unie Marcela Kubalová.