Doba čtení:1 m, 24 s
Provozovatelé evropských jaderných a uhelných elektráren, které mají být předčasně odstaveny kvůli snižování emisí či politickým rozhodnutím požadují odškodnění v řádu stovek miliard eur. Využívají k tomu tzv. energetickou chartu, která vznikla v roce 1994 a měla zajistit bezpečné dodávky energií v době po rozpadu Sovětského svazu.
Kromě nepřipravené energetické infrastruktury a odporu části veřejnosti i politiků to může být další zásadní překážka pro rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie, jak jej požaduje Evropská komise ve svém plánu Fit for 55, napsal Týdeník HROT.
Čtěte také:
Proč je kolem plakátové kampaně proti Zeleným v Německu takový rozruch?
Obří větrný podvod jde v Německu k soudu
Původním cílem energetické charty byla ochrana zahraničních investic v energetickém sektoru, zejména v postsovětských zemích. Nyní ji ale používají energetické firmy, které chtějí vysoudit na členských zemích EU vysoké odškodnění za předčasné uzavírání jaderných a uhelných elektráren. Celkem by mohlo jít o částku 1,3 bilionu eur do roku 2050.
Naposledy v březnu se podařilo švédské společnosti Vattenfall uzavřít dohodu s německou vládou o náhradě škody za uzavřené jaderné bloky ve výši 1,4 miliardy eur. Další spor vede německá společnost RWE s nizozemskou vládou u arbitrážního soudu o dvě miliardy eur, protože má do roku 2030 odstavit uhelný zdroj bez náhrady. Ze stejného důvodu žaluje zemi tulipánů i německá firma Uniper.
Evropská komise by proto ráda tento mezinárodní arbitrážní mechanismus změnila. Souhlasit by ale muselo všech 53 členů. Úpravy blokuje například Kazachstán nebo Japonsko.