Doba čtení:1 m, 36 s
Po roční pauze se znovu rozeběhla finální fáze dostavby rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, kterým má proudit plyn do Evropy po dně Baltského moře. Informovala o tom agentura DPA. Projekt se loni zastavil poté, co Spojené státy pohrozily sankcemi na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Ruské plavidlo Fortuna začalo podle prohlášení konsorcia Nord Stream 2 s pokládkou necelé tři kilometry dlouhého úseku u pobřeží Německa.
Před rokem se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech. K dokončení projektu zbývá položit zhruba 100 kilometrů potrubí, zbylých 90 procent vedení už je hotovo.
Čtěte také:
Německý politik zpochybnil dokončení Nord Stream 2
Trump podepsal zákon o sankcích kvůli Nord Stream 2
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Firma pro tento účel zřídila dceřinou společnost Nord Stream 2 AG. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Plynovod o délce 1200 kilometrů, jehož stavba si vyžádala investici za osm miliard eur (přes 200 miliard Kč), má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Americký prezident Donald Trump loni v prosinci podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha USA prosadit se na evropském trhu s americkým zemním plynem. O možném zablokování dostavby plynovodu se mluvilo i letos v souvislosti s otravou předáka ruské opozice Alexeje Navalného.