Doba čtení:2 m, 36 s
Vedoucí oddělení rekultivací DNT Severočeských dolů Petra Próniková zastává svou pozici od dubna letošního roku. O tom, jak její oddělení funguje a co plánuje do budoucna, se podělila s Hornickými listy. Rozhovor přinášíme v nezkrácené podobě.
Můžete představit oddělení rekultivací DNT?
Jsme pětičlenný tým, který tvoří dva technici rekultivací, dva pozemkáři a moje maličkost. Záběr našich aktivit je poměrně široký. Zahrnuje uvolňování předpolí před plánovaným postupem těžby, a to včetně skrývky a deponování ornice. Dále realizaci vlastních rekultivací, které podle jejich druhu dělíme na lesnické, zemědělské a vodní, a to včetně následné péče. Nechybí ani tzv. náhradní výsadby za vykácené dřeviny z předpolí prvního skrývkového řezu na katastru obcí, kam směřuje postup těžby. V posledních letech takto bylo vysázeno několik tisíc kusů nové zeleně. Samozřejmě přitom úzce spolupracujeme s představiteli sousedních municipalit a snažíme se maximálně plnit jejich přání. Proto se chystáme třeba na katastru obce Březno vysázet meruňkové aleje, nebo v Droužkovicích trvalkové záhony. Zabýváme se také protiprašnými opatřeními, která omezují vlivy těžební činnosti v jejím okolí. Na DNT tak máme například ochranné valy, lesní pásy. Pro zajištění vyšší biodiverzity na mladých rekultivovaných plochách umísťujeme různé ekologické prvky – broukoviště, tůně nebo ptačí budky. Vletošním roce budou dokončeny rekultivace na DNT na 32,4 ha a dalších 637,3 ha je ve fázi rozpracování. Podílíme se také na rekultivacích sousedních elektráren ČEZ. Jde o lokality Stodola, Severní lom a Letiště, kde jsou uloženy vedlejší energetické produkty.
Čtěte také:
V lomu Jiří mají opravený velkostroj KU 800
Japonci začali těžit na mořském dně
Dlouhodobě úzce spolupracujete s vědeckými týmy ČZU Praha. Čím se konkrétně společně zabýváte?
Specialisté z ČZU naše rekultivace už řadu let systematicky monitorují. Spolupráce se týká především ekologické ochrany. Již jsem zmiňovala umístění stovek hnízdících ptačích budek v mladých stromových porostech našich výsypek nebo budování broukovišť pro zvýšení biodiverzity. Zajímavý projekt se týká vytvoření náhradních lokalit na rekultivacích DNT pro transfer živočichů – především raků, škeblí a bezobratlých z povodí Ohře v případě možného vypouštění nádrží patřících do povodí.
Téměř denně se pohybujete v nejrůznějších fázích složitého rekultivačního procesu. Novou mladou krajinu na Tušimicku znáte dokonale. Která její část je vám nejbližší?
Těžko se mi to určuje. Každá rekultivovaná lokalita je něčím zajímavá. Obecně je tvorba nové krajiny fascinující činnost. Mojí srdeční záležitostí je Střezovská rokle, unikátní přírodní památka. Najdete ji u obce Březno. V minulosti jsme tam vysadili transferovanou chráněnou rostlinu kozinec dánský. Nebylo to snadné – pro udržení biodiverzity jsme nejprve odstranili nepůvodní náletové dřeviny a pak prováděli údržbové sečení. V další péči spolupracujeme se základní školou v Březně. Dnes už má tahle rokle – strž vytvořená erozí vody v píscích a jílech s výskytem řady chráněných rostlin – podobu hodnou přírodní památky, za kterou byla prvně vyhlášena už v polovině 60. let.
PETRA PRÓNIKOVÁ
vedoucí oddělení rekultivací DNT
Absolventka České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Rekultivacemi ploch poznamenaných těžbou se zabývala v diplomové práci týkající se problematiky přírůstků dřevin v nových rekultivovaných územích. Od roku 2014 pracuje v Severočeských dolech. Začínala jako technička rekultivací a od dubna letošního roku zastává pozici vedoucí oddělení rekultivací DNT.