Doba čtení:3 m, 52 s
Podle údajů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) za rok 2022 pochází z jaderných elektráren asi necelých deset procent celosvětově vyprodukované elektřiny, ještě v roce 1996 to bylo 17,5 procenta. V Evropské unii jde o čtvrtinu a v Česku zhruba o více než třetinu. Největší podíl elektrického proudu z jádra má z evropských zemí Francie (necelých 70 procent), Slovensko (kolem 60 procent), Ukrajina, Belgie a Maďarsko (asi 50 procent).
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu řada evropských zemí odložila odchod od jaderné energetiky. K výstavbě nových reaktorů se rozhodlo například Nizozemsko, Švédsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, plánují to i Česko nebo Bulharsko. Velkým zastáncem jaderných elektráren je již tradičně Francie, která plánuje vybudovat nejméně šest nových reaktorů a prodloužit životnost těch starších. Belgie životnost reaktorů prodloužila o deset let.
Naopak Německo loni v dubnu odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu, a přestalo tak po více než 60 letech vyrábět energii z jádra. Poslední jaderné elektrárny v Německu měly původně ukončit provoz už na konci roku 2022, ale kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu se vláda rozhodla ponechat tři elektrárny v provozu ještě přes zimu. Dlouhodobým odpůrcem jaderné energie je Rakousko, které svoji jadernou elektrárnu těsně před plánovaným spuštěním v roce 1978 zakonzervovalo.
Ve světě se nyní podle údajů serveru world-nuclear.org nachází 438 jaderných reaktorů ve 32 zemích s celkovou kapacitou přibližně 393 GWe. V roce 2022 poskytly 2545 TWh elektřiny. Přes 100 reaktorů je v provozu v EU. Nejvíce jaderných reaktorů je podle zprávy serveru worldnuclearreport.org z loňského prosince v USA (93), za nimi je pak Čína (56), Francie (55), Rusko (37) a Jižní Korea (24).
Podle údajů Světové jaderné asociace (WNA) se v současnosti staví asi 60 jaderných reaktorů, a to v 16 zemích, zejména v Číně, Indii, Rusku a Turecku. Přibližně 30 zemí podle WNA zvažuje, plánuje nebo zahajuje programy jaderné energetiky.
V západní Evropě budují jaderné elektrárny například v Británii, a to Hinkley Point C v hrabství Somerset a Sizewell C v hrabství Suffolk na východě Anglie, projekty mají ale zpoždění a překračování nákladů. Britská vláda letos oznámila plány na výstavbu další nové velké jaderné elektrárny. Jaderná energie v současnosti zajišťuje přibližně 15 procent britské elektřiny. Mnoho stárnoucích reaktorů v zemi má být ale v příštím desetiletí vyřazeno v provozu.
Loni uvedlo Finsko se značným zpožděním do běžného provozu nový jaderný reaktor Olkiluoto 3. Výstavbu tohoto reaktoru zahájilo v roce 2005 a původně měl být dokončen v roce 2009. Byl to první nový reaktor ve Finsku po 40 letech a první spuštěný reaktor v Evropě po 15 letech – v roce 2007 byl uveden do provozu jeden z bloků jaderné elektrárny Cernavoda v Rumunsku.
Loni v březnu schválili francouzští poslanci velkou většinou zákon na „obrodu jaderné energie“. Zákon má podle navrhovatelů zkrátit lhůty povolovacích řízení a přispět tak výstavbě šesti nových reaktorů do roku 2035.
V říjnu loňského roku dokončil spouštění třetí blok slovenské jaderné elektrárny Mochovce. Dokončení celé elektrárny se proti původním plánům výrazně zpožďuje a prodražuje. Čtvrtý blok elektrárny ještě nebyl dostavěn. Loni v únoru podala polostátní slovenská firma Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS), ve které drží 49 procent akcií česká elektrárenská společnost ČEZ, místnímu úřadu jaderného dozoru žádost o vydání povolení na stavbu nové atomové elektrárny v lokalitě Jaslovské Bohunice, kde již stojí nejstarší čs. jaderná elektrárna.
Výstavbu jaderných elektráren také výrazně urychlili v Polsku. Polská státní energetická společnost Polské jaderné elektrárny (PEJ) podepsala loni 27. září dohodu s konsorciem amerických firem Westinghouse a Bechtel o výstavbě první jaderné elektrárny v zemi. Měla by vyrůst na severu Polska na pobřeží Baltského moře v obci Choczewo. Výstavba má podle současného harmonogramu začít v roce 2026 a elektrárna by měla zahájit provoz v roce 2033. Vládní představitelé z Polska a Jižní Koreje a zástupci energetických podniků také podepsali předběžnou dohodu o spolupráci při výstavbě druhé jaderné elektrárny na jihozápadě Polska.
Bulharská vláda loni oznámila, že se elektrárna Kozloduj rozšíří o dva jaderné reaktory, které postaví americká Westinghouse. Maďarsko v srpnu podepsalo s Ruskem upravenou smlouvu o rozšíření jaderné elektrárny Paks.
Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu 1125 megawattů (MW) jsou v jihočeském Temelíně, čtyři bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech. Vláda na konci ledna uvedla, že vyzve francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP k předložení závazných nabídek ke stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. Závazné nabídky předložily obě společnosti.