
Představit hlavní úkoly a činnost báňských záchranářů, která bývá často ztížena rizikem výskytu nedýchatelného a výbušného prostředí. S tím se pětičlenná četa Hlavní báňské záchranné stanice (HBZS) Ostrava s jedním technikem a mechanikem dýchací techniky dnes účastní třetího ročníku festivalu Bezpečnosti 2019 na VŠBTUO v Ostravě-Porubě.
„Představíme jak pracovní dýchací přístroje, tak sebezáchranné dýchací přístroje pro ochranu plic, dále indikační a detekční techniku, s jejíž pomocí je hodnocena míra rizika výbušnosti či toxicity pracovního prostředí, i pracovní oděvy, ochraňující zasahující báňské záchranáře před tepelnými účinky případných explozivních projevů nahromaděných výbušných složek důlního ovzduší,“ popsal pro Měsíčník Horník hlavní inženýr HBZS Zdeněk Pavelek.
Čtěte také:
HBZS zasahuje i v toxickém prostředí
Seismická aktivita v revíru OKD
Předvedeny podle něj budou i prostředky záchranářské techniky určené pro vyprošťování zavalených osob (zvedací vaky Zumro) a zásahová technika báňských záchranářů-potápěčů (mobilní barokomora ve speciálním automobilu Unimog či monitorovací řiditelná ponorka Minirover).
„V prezentaci OKD HBZS na festivalu bezpečnosti neopomeneme ani technické prostředky pro zajištění odborné první pomoci v podzemí plynujících dolů II. třídy nebezpečí, tedy naše speciálně vybavené sanitní vozidlo, stejně jako prostředky určené velitelům zásahů báňské záchranné služby – velitelské vozidlo,“ dodává Pavelek. HBZS se v porubském kampusu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava objeví jako jedna ze složek Integrovaného záchranného systému (IZS) Moravskoslezského kraje.
„V souvislosti s bezpečností si veřejnost představuje samozřejmě především zdravotníky, hasiče, policisty, vojáky… Ale ochranu systému musíme zajišťovat také ve stavebnictví, ekologii, chemicko-technologických procesech i průmyslu. Prolíná se téměř veškerou lidskou činností,“ poznamenal k tomu rektor univerzity Václav Snášel.
Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj