Zbankrotují státy kvůli energiím a Green Dealu?

Státy EU již energetická krize stála na bilion dolarů. Její konec je ale v nedohlednu. Vlády si tak budou půjčovat dál. Již nyní je však zadlužení astronomické.

Jak dlouho ještě budou státy EU zvyšovat své dluhy kvůli zelené ideologii? „V dokumentech k Zelené dohodě se píše, že ke splnění environmentálních cílů bude podle odhadů do roku 2030 potřeba 260 miliard eur dodatečných investic ročně, opakuji ročně! V investičním plánu Zelené dohody zase najdeme cíl mobilizovat jeden bilion eur na příštích 10 let,“ vyjmenoval v roce 2020 známé odhady částek potřebných na Green Deal poslanec Jan Skopeček z ODS (zde). Tyto unijní odhady však sahají jen do roku 2030.

Současná energetická krize už stála bilion dolarů. Z toho pomoc lidem a firmám měla stát 700 milionů. Informaci o tom přinesl deník Echo24.cz (zde) s odkazem na Bloomberg (zde). Záchranná opatření evropské státy podnikají jen zhruba od poloviny loňského roku.

Že se plyn používá k vytápění, je s ohledem na znečišťování ovzduší dýmem z uhlí v lokálních topeništích zcela pochopitelný důsledek snah o lepší životní prostředí. Že se však plyn, coby nejdražší zdroj, používá k výrobě elektřiny, již je pochopitelné méně. Uhlí, které chce plynem nahradit především Německo – a ostatní státy do toho s pomocí Bruselu tlačí také – má totiž stejné emise oxidu uhličitého, kvůli jejichž snížení se to vše dělá. A je podstatně levnější. Před pár dny přitom přišel portál Euractiv.fr s tím, že Německo chce do roku 2031 téměř zdvojnásobit kapacitu svých plynových elektráren (5. ledna, zde). Důvodem je snaha mít k občasným zdrojům energie (fotovoltaika a vítr), alespoň nějakou zálohu. Byť ani ta nebude dostatečná.

Co vlastně víme o „klimatických“ aktivistech?

Německo tedy chce skoro zdvojnásobit kapacitu těch zdrojů, jejichž provoz stojí za bezprecedentním zdražením elektřiny. (Její cena se na burze určuje podle zdroje, který produkuje elektřinu nejdráž, což je právě plyn.) Analytici napříč světem přitom upozorňují na to, že plynu bude nedostatek minimálně do roku 2026. Evropská situace bude o to horší, že letos ještě dostávala značná množství ruského plynu, od kterého se chce kvůli ruské agresi na Ukrajinu odpoutat. Bude tedy muset získat ještě víc plynu LNG ze zámoří, než loni. Všichni přitom předpokládají, že letos se zvýší zájem o LNG i ze strany Číny. Ideální stav pro to, aby jeho cena zase začala stoupat.

Jen v roce 2020 si přitom Německo půjčilo kvůli koronaviru 130 miliard eur, o rok později 215 miliard a loni v dubnu se Bundestag schválil schodek 139 miliard (zde). Čili jen samotné Německo si za poslední tři roky půjčilo bezmála půl bilionu eur. S ohledem na to, že žádný dramatický pokles cen elektřiny se nečeká a cena plynu může reálně zase začít růst, je málo pravděpodobné, že by se Německu podařilo udržet letošní plánovaný schodek ve výši těsně pod 46 miliard eur.

Státní dluh podstatně chudšího Česka na konci loňského roku dosáhl 2,895 bilionu korun. „Na financování státního dluhu bude letos ministerstvo financí potřebovat 649 miliard korun, loni na tento účel plánovalo vydat 552,1 miliardy korun,“ uvedla na začátku ledna Česká televize (zde).

Miliardy nenávratně investované do unijního plánu Green Deal by se tedy evidentně lépe hodily jinde. Ani Petr Fiala, ani Andrej Babiš se však zelenému diktátu účinně vzepřít nedokáží. Dokáže to někdo jiný?