Zelení lobbisté jásají, zemědělci a obce si zoufají

Jedním z autorů pozměňovacího návrhu, který způsobí, že obce nebudou mít možnost zásahu do budování solárních parků na polích v jejich okolí a že orná půda bude dál mizet, je Ivan Adamec z ODS. Ivan Adamec. Foto: ODS

Výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem nad 1 MW dostanou možnost získat status stavby ve veřejném zájmu. Tento zdánlivě nenápadný pozměňovací návrh z per poslanců ODS Ivana Adamce a STAN Tomáše Müllera může mít už brzy nedozírné následky.

Hospodářský výbor sněmovny na konci listopadu doporučil sněmovně schválit takzvanou novelu „Lex OZE 1“, která má za cíl urychlit výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie. K novele byl ale přilepen zmíněný pozměňovací návrh dvou poslanců, který může způsobit velké obtíže.

Jedna z hlavních obav panuje z toho, že obce nebudou mít možnost zásahu do budování solárních parků na polích v jejich okolí a že orná půda bude dál mizet. Aby změny začaly platit, budou je ještě muset poslanci odsouhlasit ve třetím čtení novely zákona, napsal server idnes.cz.

Palaščák: V energetice nelze sázet na jednu kartu

Zelení lobbisté jásají

„Podpořené návrhy mají šanci přiřadit Česko mezi evropské státy, které reagují na krizi cen energie vyvolanou ruskou agresí a chtějí urychleně podpořit výstavbu nových a levných obnovitelných zdrojů energie. Podpora obnovitelných zdrojů již dávno není jen o dotacích, ale jejich reálnému rozšíření pomůže stát právě odstraněním bariér, k čemuž míří projednaná novela. Pevně věříme, že se podaří tento důležitý zákon schválit ještě v letošním roce tak, aby výhody usnadnění rozvoje obnovitelných zdrojů mohli co nejdříve využívat čeští spotřebitelé energie,“ komentoval výsledky jednání výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

V podobném duchu mluví i programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák, podle nějž dá zjednodušení pravidel pro velké projekty klíčový impulz pro rychlou náhradu fosilních paliv.

Ďábel je skryt v detailu

Tato vzletná slova z úst zelených lobbistů ale mají jasný důvod. Jejich cílem je zakrýt „čertovo kopýtko“, které v sobě pozměňovací návrh poslanců Adamce a Müllera skrývá. Pokud totiž projde, nebudou nové soláry spadat ani pod území řízení, ani nebudou muset odpovídat územnímu plánu. „Jak budou moci obce zasáhnout, když nebudou soláry v okolí chtít?“ ptá se předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů František Winter. Už v současnosti mají podle svazu zemědělci zprávy o tom, že energetické společnosti odmítají výstavbu panelů na střechách kvůli nedostatečné kapacitě sítě.

Uhlí táhne českou i německou energetiku

Chtějí totiž stavět na volných plochách, ovšem dosud narážejí na různé překážky. Vedle odporu obcí je problémem i mizející kvalitní půda. Agrární komora ČR proto sepsala memorandum, podle kterého by se neměla zabírat pro solární parky další pole. „Desetiletý trend, kdy se každý rok výměra orné půdy sníží v průměru o sedmi tisících hektarů, rozhodně nezjednodušuje snahu zemědělců o zachování potravinové bezpečnosti. Tudíž by další zabírání orné půdy výrazně ohrozilo potravinou soběstačnost pro naše občany,“ píše se v něm.

Poslanci Ivan Adamec a Tomáš Müller se v tomto sporu svým pozměňujícím návrhem postavili jednoznačně na stranu solárníků. Je otázkou, zda toto své úsilí dotáhnou do úspěšného legislativního konce.