V Německu proběhly volby, jejichž výsledky můžou změnit i energetickou politiku země. Ve hře bude budoucnost jádra i uhlí.
Ambiciózní plán přechodu od energie z fosilních a jaderných paliv na obnovitelné zdroje energie tzv. Energiewende podporují až na Alternativu pro Německo (AfD) všechny politické strany, které zasednou v Bundestagu. Rychlost a způsob pokračování realizace Energiewende však bude záležet také na tom, s kým se CDU/CSU, vítěz voleb, rozhodne sestavit vládní koalici.
Čtěte také:
Proč zelené počty nevycházejí?
Němci pálí uhlí stejně jako Češi
„Co se týče odklonu od jaderné energie, na tom panuje téměř celospolečenská shoda, v případě uhlí už je škála názorů širší. Výjimkou je Alternativa pro Německo. Ta je proti zavření atomových i uhelných elektráren před koncem reálné doby jejich životnosti a také odmítá klimatické závazky spolkové vlády do roku 2050 či Pařížskou klimatickou dohodu,“ řekl pro ČT 24 politolog Marek Lenč.
Nová německá vláda se však po volbách tématu Energiewende nebude moci rozhodně vyhnout. I z toho důvodu, že některé z cílů dlouhodobé strategie transformace německé energetiky – stanovených pro rok 2020 – se nepodaří naplnit. Konkrétně se jedná o ukazatel hrubé konečné spotřeby energie, o zvýšení energetické účinnosti a hlavně o požadovanou redukci objemu emisí CO2. Podle plánu měl jejich pokles v porovnání s rokem 1990 činit 40 procent, bude to nakonec ale výrazně méně.
Koalici může štěpit uhlí
Kormidlo dalšího směřování Energiewende bude v rukou nového kabinetu. Znalci německé politiky intenzivně debatují o tom, do jaké míry mohou odlišné priority Zelených a FDP být překážkou pro vznik zmiňované trojkoalice. Zatímco liberálové předsedy Christiana Lindnera horují pro obchod s emisními povolenkami coby tržní nástroj ke snížení emisí CO2, mantrou Zelených je v tomto směru co nejrychlejší konec uhelných elektráren.
„Místo toho, abychom byli světovými šampiony v ochraně klimatu, jsme přeborníky přes hnědé uhlí,“ čertí se Cem Özdemir, spolupředseda strany Zelených. Jeho partaj proto požaduje během následujícího volebního období (2017–2021) odstavení dvaceti nejstarších uhelných elektráren v zemi a deklaruje tento programový bod jako podmínku pro své případné vládní angažmá. Zároveň tlačí na to, aby kolem roku 2030 zazvonil hnědému uhlí definitivní umíráček.
Bez uhlí se zatím Němci neobejdou
O tomto termínu se povede ještě hodně vášnivá debata, která bude muset zohlednit např. sociální aspekty spojené s uzavíráním dolů. Proto na toto téma CDU/CSU před volbami víceméně takticky mlčela a její představitelé včetně kancléřky se vyjadřovali v tom smyslu, že příslušná expertní komise by měla v dané věci rozhodnout až v průběhu roku 2018. Podle Marka Lenče je každopádně jisté, že „uhlí zůstane součástí německé energetické politiky i v nejbližších letech, jelikož za jeho výpadek nemají Němci v současnosti připravenou alternativu“, připomněl politolog.
Mohlo by vás zajímat:
Polská premiérka chce zachránit uhelný průmysl
Polský prezident odmítá Kjótský protokol
TOP 10 navždy bohatých