Doba čtení:3 m, 0 s
Generální ředitel Václav Matys vidí společenskou odpovědnost elektrárny Chvaletice v investicích pro budoucí generace. Kromě velkého množství lokálních CSR projektů v rozhovoru pro Sev.en noviny zmínil i úlohu zajistit pro Česko v nadcházejícím kritickém období spolehlivý zdroj energie.
Co si dnes představujete pod pojmem společenská odpovědnost?
Žijeme v báječné době, v níž se firmy předhánějí v dobrovolné podpoře všech klíčových oblastí od životního prostředí po péči o zdravotně postižené. Při příležitosti sametového výročí je dobré zdůraznit, že toto bylo před 30 lety naprosto nepředstavitelné! Na druhou stranu mi připadá, že spousta firem koná „dobro pro dobro“, a to jen kvůli zlepšení své image. Proto bych dnes za správnou společenskou odpovědnost označil takové projekty, které na první pohled nejsou prvoplánově populární, ale jejichž hluboký význam se vyjeví až v budoucnu. Zkrátka investice pro příští generace.
Čtěte také:
Bez nových zdrojů nebude elektřina
Havlíček: Uhlí nahradíme jen jádrem
Co konkrétně dělá v zájmu společenské odpovědnosti elektrárna Chvaletice?
Je to hodně rozmanitý mix, který zahrnuje podporu životního prostředí, mládeže, zdravotně postižených, sportu i kultury. Při této příležitosti bych ale rád vyzdvihl menší projekty, které přirozeně vyplývají z dispozic elektrárny. Před dvěma lety jsme například ve spolupráci s ornitologickou společností Alka Wildlife instalovali na komín elektrárny dvě ptačí budky, které by mohly pomoci kriticky ohroženému sokolu stěhovavému. Tu a tam elektrárnu již navštíví, tak věříme, že se u nás jednou i zahnízdí. Na složišti zase pravidelně probíhá entomologický průzkum Biologického centra Akademie věd ČR, z něhož vyplývá, že biotopy na postindustriálních stanovištích mohou přispět ke zvýšení biodiverzity naší krajiny. Z investic pro budoucí generace bych zmínil ještě rekultivaci skládky, díky níž vracíme krajině Chvaleticka původní podobu z doby před těžbou pyritu.
Ze kterého projektu máte největší radost?
Určitě z dětského vědecko-technického kroužku Energie jinak, jehož cílem je vrátit mladým lidem chuť do technických oborů. Když vidím páťáky, jak letují elektrické obvody a vykládají Ohmův zákon lépe než leckterý vyučený elektrikář, naplňuje mě to do budoucna určitou nadějí.
Vnímáte jako společensky odpovědnou činnost i snižování dopadů samotného provozu elektrárny?
Ve skutečnosti to tam nepatří, protože snižování emisí nám ukládá legislativa. Na druhou stranu to tak trochu cítíme, ale spíše s ohledem na energetickou bezpečnost naší země. V nedávno zveřejněném hodnocení zdrojové přiměřenosti uvádí správce elektrizační soustavy ČEPS poměrně znepokojivé informace. Už do 10 let bude ČR čistým dovozcem elektřiny a do 20 let hrozí nedostatek energie v celé Evropě. V tomto kontextu je tedy aktuálně probíhající ekologizace přesně tou investicí pro budoucí generace, o níž jsem mluvil. Investicí, která zajistí pro Česko v nadcházejícím kritickém období spolehlivý zdroj energie. Je obtížné toto vysvětlit lidem v době, kdy je energie dostatek? Ano. Elektřina je v současnosti samozřejmostí a naším úkolem je dosáhnout toho, aby byla samozřejmostí i pro naše děti, které na ni budou s ohledem na předpokládaný rozvoj elektromobility a dalších moderních technologií ještě mnohem závislejší než my. Já ještě pamatuji dobu, kdy se v naší zemi musela kvůli nedostatečné výrobě uměle snižovat spotřeba. Bylo by absurdní, kdyby se to samé opakovalo v 21. století.
Proč tedy žádáte o výjimku z nových evropských limitů?
Smyslem výjimky není obejít pravidla, ale paradoxně splnit limity. Na tak technologicky náročné kroky, jako je snížení stopového množství rtuti, potřebujeme více času. Výjimka nám umožní v přechodném období vyladit a doplnit ekologizační technologie tak, abychom se vešli do zpřísněných limitů.
Mohlo by vás zajímat:
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry
Prašnost v lomu snižuje i mlžná stěna