Anketa: Jak chcete dosáhnout uhlíkové neutrality?

Cíl je jasný. Žádné emise oxidu uhličitého. Jak toho dosáhnout a nezruinovat se, v tom již takové shoda není. Foto: pixabay.com

Zeptali jsme se politiků, aktivistických skupin a analytiků na to, jakými technologiemi chtějí dosáhnout uhlíkové neutrality. Některé odpovědi však spíš, než o uhlíkové neutralitě, vypovídají o snaze pod záštitou „klimatu“ znovu zavést socialismus.

„Jaké technologie chcete použít k dosažení uhlíkové neutrality?“ Právě tak zněla otázka, kterou jsme rozeslali parlamentním stranám a známým skupinám aktivistů. Na výběr měli tyto technologie: jaderné zdroje, větrné zdroje, fotovoltaické zdroje, vodní zdroje, zdroje na spalování biomasy, zdroje na zemní plyn, zdroje na vodík (využití v energetice i dopravě), bateriová úložiště, přečerpávací elektrárny, technologie zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (CCS, odpovědi zde), elektromobilita, jiná technologie či zdroj.

Čtěte také:
Maďarská vláda zdvihla prapor rozumu. Přidá se i česká?
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Odpovědi stran vládních koalic dávají docela jasný přehled o tom, kdo měl hlavní slovo při přípravě programových dokumentů budoucí vlády v případě diskuze o energetice (zde). V případě aktivistických skupin se zase ukazuje, kam až sahají myšlenky jejich protagonistů a jak moc se opravdu týkají jen proklamovaného „boje za klima“. Jakou třeba může mít souvislost s uhlíkovou neutralitou nepodmíněný základní příjem?

Jádro musí být

Zdánlivě nejjednodušší pozici má v naší anketě jaderná energie. S ním souhlasí všichni. Odpůrci jádra z Greenpeace a Hnutí Duha sice odmítají výstavbu nových zdrojů, ale počítají s provozem současných kapacit.

Co se výstavby nových jaderných zdrojů týká, je možné očekávat rozpor mezi těmi, kdo jsou pro velké zdroje a kdo pro modulární, které by však měly být k nasazení až někdy za 10 let. „Podporujeme výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy. Budoucnost využití jádra vidíme v menších modulárních reaktorech,“ říká například Vladan Vaněk, tiskový mluvčí TOP09. Reaktory SMR by měly od 30let nahrazovat nejen uhlí a plyn, ale pomoci i v teplárenství, což předpokládá Miloslav Nič, předseda odborné komise STAN pro oblast průmyslu a energetiky, který zdůrazňuje nezastupitelnost jádra v základním zatížení. „Bez jádra nemá ČR šanci své dlouhodobé závazky splnit. Je životně nutné stavět další jaderné bloky a v EU prosadit zařazení jádra mezi bezemisní zdroje, aby byla výstavba financovatelná,“ připomíná Alexandr Vondra (ODS), jehož strana na budoucích modulárních reaktorech zatím nestaví. Podobně vidí situaci i opoziční SPD. „Nejsme zcela pro jádro, nicméně jsme přesvědčeni, že je potřeba postupovat tak, abychom zabezpečili naši dlouhodobou energetickou bezpečnost. Tedy dostavět jadernou elektrárnu Dukovany i Temelín,“ říká za stranu Radovan Vích.

Jako již dlouhodobě lavírují okolo jádra Piráti. „Podporujeme jadernou energetiku, jako nedílnou součást mixu ČR. Konkrétně chystaný projekt výstavby nového bloku v Dukovanech má také podporu, pokud bude dávat ekonomický a technologický smysl a neohrozí bezpečnost ČR. Naději klademe do malých modulárních reaktorů, jejichž výzkum bychom rádi podporovali,“ shrnul stanovisko Pirátů Jakub Dušánek z jejich tiskového odboru.

Zcela jednoznačně se naopak k jádru staví think-tank Realistická energetika a ekologie. „Dostatek stabilních zdrojů v budoucnosti – nechceme-li fosilní paliva – znamená mít 12 gigawatt výkonu v jádru,“ uvádí rezolutně základní podmínku zakladatel think-tanku Jaroslav Čížek. Pro základní zatížení sítě je podle něj – a nejen podle něj – jádro v Česku nezbytné.

Jaké další zdroje?

„Technologie s největším významem pro ČR jsou v nejbližším období kombinace jaderných, plynových a obnovitelných zdrojů. Z těch budeme spoléhat především na nárůst fotovoltaiky a v teplárenství na biomasu a bioplyn,“ domnívá se Jiří Gavor, jednatel společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. Že Česko nemůže vsadit jen na jeden zdroj, je zřejmé i zástupcům politických stran.

„Naši budoucnost vidíme v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky na střechách, jejíž energii budeme skladovat v bateriích. Chceme také, aby vznikla nová fotovoltaická zařízení na sto tisících střech do roku 2025. Podpoříme budování bateriových úložišť, případně využití geotermální energie či přeměnu přebytečné energie na využitelný vodík, který v budoucnu umožní transformaci české energetiky,“ vypočítá Vladan Vaněk z TOP 09.

„Potřebujeme dostavět JEDU a JETE, postupná dekarbonizace do roku 2038, ostatní zdroje nejsou spolehlivé pro velké podniky a národní hospodářství a je zde velká volatilita. Fotovoltaika pouze pro domácnosti, nikoliv solární barony. Celkově poměr 60:20:10:10 v poměru jádro, uhlí, obnovitelné zdroje a ostatní. Ale tento poměr by měla stanovit energetická koncepce státu,“ shrnuje pozici SPD Radovan Vích.

Obsáhlý koncept energetiky má STAN, který prezentuje Miloslav Nič. „Obecně chceme v budoucnu mít vyvážený nízkouhlíkový energetický mix, což v základě odpovídá rozložení na jaderné elektrárny, OZE, akumulaci, řízení sítě a rozumnou decentralizaci. Budeme se tedy snažit o energetickou zdrojovou pluralitu, kdy nebudeme preferovat jediný zdroj, ale mix několika, které se vzájemně doplňují. Kde vidíme prostor pro zvýšení podílu OZE, je růst decentralizace (střechy a průmyslové areály u fotovoltaiky, pozn. red.) a akumulace. Dále nesmíme opomenout energetické úspory, které hlavně v oblasti teplárenství mohou výrazně urychlit dekarbonizaci,“ vypočítává předseda odborné komise STAN pro oblast průmyslu a energetiky. Přechod na plyn i s ohledem na současný vývoj nepovažuje jeho strana za vhodný ani na přechodnou dobu. Potenciál vidí i ve snižování spotřeby a jejím řízení.

Podle Alexandra Vondry má ODS k možnostem energetického mixu diktovaného ze strany EU přeci jen rezervovanější postoj.

„Jediný OZE, který má v ČR významný potenciál, je fotovoltaika. Smysl má rehabilitace zejména menších FTV a jejich využívání v kombinaci s ukládáním v bateriích. Naopak vítr má v tuzemsku jen omezený potenciál. Zvýší se podíl plynu jako vyrovnávání nestabilních dodávek OZE, ale rizikem je geopolitická závislost na Rusku a cenová volatilita ve špičkách. Mohlo by pomoci, kdyby ČR získala podíl na terminálu LNG v některé sousední zemi,“ popisuje Vondra. Jeho strana se stejně jako ostatní nezříká ani například vodíku, ale tuto technologii nepovažuje zatím za dostatečně rozvinutou.

„I přes ne úplně vhodnou geografickou polohu a přírodní podmínky má stále vítr i slunce ohromný potenciál, který lze využít při dekarbonizaci a decentralizaci energetiky. Zásadní je proto podpora malých instalací na střechách. Středně velké a velké zdroje bychom podporovali pouze skrze aukční mechanismus,“ říká Jakub Dušánek z tiskového oddělení Pirátů. Baterie jsou podle jeho strany zásadním nástrojem akumulace a nezbytnou podmínkou pro energetiku, kde převládají nízkoemisní zdroje. Plyn pak Piráti vnímají jako přechodný zdroj pro zvládnutí doby, kdy jádro a OZE ještě nevykryje odstavení uhelných zdrojů.

„Při hodnocení jeho vhodnosti je však potřeba brát v potaz i úniky metanu při těžbě a přepravě a jeho vliv na klimatické změny stejně jako případná geopolitická rizika,“ dodává Dušánek.

Názor aktivistických skupin

Ač se neúčastní reálné politiky, velkou snahu formovat její průběh mají aktivistické skupiny. Jak ony vidí cestu k uhlíkové neutralitě?

 „V možnostech ankety bohužel úplně chybí zdroj číslo 1 dle IEA (Mezinárodní agentury pro energii, pozn. red.), kterým je efektivita respektive snižování plýtvání,“ zdůrazňuje tiskový mluvčí Hnutí Duha Aleš Miklík.

„Podporujeme větrné a fotovoltaické zdroje, budou jednou z páteří energetiky. Zdroje na zemní plyn budou hrát svou roli jako špičkové zdroje pro zimní měsíce, budou pak postupně nahrazovány vodíkem. Vznik bateriových úložišť je důležitý pro vyrovnávání výkyvů v okamžité spotřebě,“ vyjmenovává mluvčí. Důležitější než elektromobilita je podle Duhy budování rychlejší a pohodlnější veřejné dopravy, rozvoj městské politiky pro pěší a cyklistickou dopravu, podpora sdílení aut a větší lokalizace ekonomiky, tedy omezení zbytečné dopravy. Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, druhé hlavní aktivistické skupiny, odpověděl prakticky totožně, jako Aleš Miklík.

Pozoruhodný je v této souvislosti názor militantní ekologistické skupiny Extinction Rebellion. V jejich případě již zcela nepokrytě jde o změnu společenského řádu. „Pravděpodobně budeme potřebovat všechny uvedené technologie (v anketě). K tomu bude třeba udělat zásadní společensko-ekonomické změny jako je například zavedení základního nepodmíněného příjmu. My nejsme ti, kdo by o nich měli rozhodovat. Přečtěte si prosím pozorně naše požadavky. Jedním z nich je zřízení občanských shromáždění, která by o těchto otázkách měla rozhodovat,“ zněla odpověď Rebelů proti vyhynutí.