Babiš odmítá návrat do jeskyní

Premiér Andrej Babiš chce svůj souhlas s evropským bojem proti změnám klimatu vyměnit za peníze a za usnadnění rozvoje jaderné energetiky. Foto: vlada.cz

Premiér Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že příští týden v Bruselu nepodpoří snahy Evropské unie o razantní snížení emisí skleníkových plynů. Názor by mohl změnit jedině v tom případě, že od EU získá víc peněz a vstřícnější pravidla pro rozvoj jaderné energetiky.

Lídři členských států unie se přitom měli podle původních plánů příští týden ve čtvrtek domluvit, že EU do konce roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality. Pro takovou dohodu je ale potřeba souhlas všech zemí. „My se k tomu určitě nepřihlásíme,“ uvedl Babiš pro Hospodářské noviny.

Čtěte také:
Babiš: Zbytek světa Evropu ignoruje
Havlíček: Uhlí nahradíme jen jádrem

„My se tady přece nevrátíme do jeskyní tím, že ty zdroje vypneme,“ prohlásil premiér ohledně toho, že by Česko mělo v rámci snižování emisí postupně odstavit své uhelné elektrárny. Podobný postoj má v tuto chvíli i Polsko a Maďarsko.

Babiš chce svůj souhlas s evropským bojem proti změnám klimatu vyměnit za peníze a za usnadnění rozvoje jaderné energetiky. „V případě Česka je jedinou možností, jak splnit naše závazky, rozšíření jaderných elektráren,“ napsal Babiš předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové v osobním dopise, který mají HN k dispozici. Premiér bude požadovat, aby ostatní státy unie souhlasily se zmírněním pravidel pro státní pomoc při výstavbě jaderných bloků. Jejich stavba je velmi drahá a státy, které o ni stojí, ji musí masivně dotovat. Dotace, například ve formě garantovaných vysokých cen elektřiny, musí podle pravidel platných na jednotném evropském trhu povolit Evropská komise. Některé státy unie, například Rakousko, ale s podporou jádra zásadně nesouhlasí.

Premiér kromě toho požaduje z evropských zdrojů 25 miliard eur, tedy jednorázově téměř 640 miliard korun na ulehčení nákladů na snižování emisí v Česku. Podle výpočtů, které mají HN k dispozici, by v Česku byly zapotřebí každý rok investice až do roku 2050 ve výši 23 miliard eur, tedy skoro 590 miliard korun, aby dosáhlo uhlíkové neutrality. Jedná se o investice soukromých firem i státu, a to včetně těch, které jsou plánovány už teď, například kvůli ukončení životnosti elektráren.

Když se tyto investice vztáhnou v poměru k hrubému domácímu produktu, je pro Česko přechod na klimatickou neutralitu dvojnásobně dražší oproti průměru států unie. A to především proto, že Česko se historicky více soustředilo na těžký průmysl a výrobu energie z uhlí.

Mohlo by vás zajímat:
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry
Prašnost v lomu snižuje i mlžná stěna