Boj s prachem stojí miliony

Ilustrační foto: Tomáš Malý

Bojovat v povrchovém lomu s prachem se dá přirovnat k boji s větrnými mlýny. Přesto to těžební společnosti skupiny Sev.en Energy nevzdávají a do protiprašných opatření ročně investují nemalé prostředky.

Od roku 2013 jim pomáhá Výzkumný ústav pro hnědé uhlí v Mostě. Do projektů na snižování prašnosti se od té doby investovalo zhruba 20 milionů korun. Ze vzájemné spolupráce vzniklo mlžící zařízení Panoramic, které se potupně instalovalo ke kolesům skládkových strojů USSK 1 a USSK3 ve Vršanech.

Čtěte také:
Vymožeností dronu umí na šachtě využít
Čerpací hromotluk musel po letech z vody

Atomizér s ventilátorem fungují podobně jako sněžné dělo na sjezdovkách. Zařízení je ale mnohem menší a chrlí velmi drobné kapky vody, na které se navážou prachové částice a spadnou na zem. Mlžná stěna u skládky uhlí stroje USSK3 je rovněž výsledkem společného úsilí těžařů a výzkumníků. Tvoří ji šest sedmimetrových sloupů po celé zhruba stometrové šířce skládky uhlí. Na vrcholcích sloupů jsou podobné otáčivé atomizéry, které vytvářejí „vodní mlhu“. Vše pracuje v automatickém režimu, provoz řídí meteorologická stanice, která systém spouští ve chvíli, kdy jsou optimální podmínky, tedy neprší nebo není příliš silný vítr.

O tom, že tato opatření mají opodstatnění, svědčí i fakt, že jsme na vybudování další mlžné stěny získali dotaci od ministerstva pro životní prostředí, k realizaci by mělo dojít zhruba v roce 2021,“ doplnil Petr Procházka, technický ředitel těžebních společností skupiny Sev.en Energy. Vršanská uhelná spolupracovala s výzkumníky i na odprášení přesypů pásových dopravníků. „V současné době máme zakrytovaných zhruba deset míst, kde dopravovaný materiál přechází na další pásový dopravník. Soustředili jsme se na nejexponovanější dopravní uzly například v okolí veřejných komunikací nebo ve směru k obydleným oblastem,“ vysvětlil technický ředitel. Každoročně se zakrytuje zhruba dvojice přesypů, projekt je tak zhruba v polovině.

Intenzivněji se chceme zaměřit na snižování prašnosti v nakládacím zásobníku ve Vršanech, kde se uhlí nakládá do železničních souprav. Plánujeme zde využít kombinaci všech využívaných postupů, tedy jak zakrytování některých exponovaných míst, tak instalaci atomizérů. V současné době probíhají měření, abychom měli relevantní data pro porovnání, jak jsou naše protiprašná opatření účinná,“ uvedl Petr Procházka. Ke snížení prašnosti přispívají i další provozní opatření od skrápění dopravních cest v lomu až po vysazování stromů na vybraných místech, které vytvářejí přirozenou bariéru.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších uhelných dolů
TOP 10 navždy bohatých
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu