Ve vládě i u poslanců zřejmě narazí antifosilní zákon omezující výrobu elektřiny z hnědého uhlí. Návrh Ministerstva životního prostředí totiž sklízí kritiku politiků i firem.
I když je příprava zákona teprve na začátku, v poslanecké sněmovně už zní, že by změna znamenala zdražení energie, a to pro všechny. Jak pro běžné domácnosti, tak pro podnikatele. Kritici zákona se navíc shodují, že by zákon ohrozil řadu firem.
Čtěte také:
Energetici ostřelují návrh antifosilního zákona
Osobnosti proberou antifosilní zákon
Zatím není ani jasné, kterých provozů by se zákon, který má popsat jak snížit emise, a po roce 2030 vypnout výrobu elektřiny z uhlí, týkal. Například polostátní energetická společnost ČEZ se ústy svého mluvčího Oty Schneppa domnívá, že opatření se budou týkat pouze starších uhelných zdrojů, který neprošly modernizací. Jenže podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) tomu tak není. Uhlí, ropa a zemní plyn mají ustoupit ekologičtějším výrobám.
„Mluvíme o ropě, o zemním plynu, o uhlí, a jestliže se bude snižovat, tak samozřejmě někdo musí říct, čím to nahradíme a kolik to bude stát,“ řekl České televizi předseda hospodářského výboru sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD). Jeho obavy sdílí i jeho kolega z hospodářského výboru Martin Novotný z ODS. „My se bojíme, že ten zákon jednak je zbytečný a zároveň že může mít docela fatální dopady na českou ekonomiku,“ uvedl.
Obavy má i Svaz průmyslu. Pokud by zákon obsahoval jasný závazek snížení emisí, znamenalo by to i zmaření dosavadních investic elektrárenských společností. Jde například o investici více než 30 miliard korun do nového bloku uhelné elektrárny Ledvice, kterou provozuje ČEZ.
„Na suroviny jako je hnědé uhlí a řady dalších jsou firmy opravdu vázány. Vezměte si celé teplárenství, takže vymyslet nesmyslný limit by bylo likvidační,“ vysvětlil prezident Svaz průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Poslanci dokonce chtějí od ministra Brabce zprávu, proč na přijetí zákona trvá. Podle ministra teď vzniká posudek, který má říct, jaký dopad by případné přijetí zákona mělo pro občany ale i firmy. „Určitě to bude vize, která nepůjde žádným způsobem nad rámec povinností z Evropské unie, a bude to něco, co zdůrazňuji na začátku, bude znamenat, že potřebuje absolutní shodu,“ uvedl Brabec.
Zároveň dodal, že požádal o víc času na jeho přípravu. Na jednání vlády má znění zákona předložit až v březnu. To ale reálně znamená, že současná sněmovna už zákon nestihne projednat.
Mohlo by vás zajímat:
Horní právo od středověku po současnost
Mostecko bez uhlí aneb Apokalypsa 2030
O uhlí se často lže