Cena povolenek může urychlit uhelný konec

Finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Foto: ČEZ

Vysoká cena emisních povolenek může uspíšit odstavení uhelných zdrojů v Evropě. V rozhovoru s ČTK to řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky.

Podle údajů serveru Carbon Pulse cena povolenky aktuálně činí 26,70 eur (690 korun) za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry, ještě na začátku loňského roku přitom byla pod osmi eury (206,7 koruny).

Čtěte také:
ČEZ hlásí skokový růst zisku
BIS varovala Babiše před Rosatomem

Podle Nováka povolenky díky současnému růstu konečně začaly plnit cíl, za kterým byly zřízeny – tj. že povedou k odstavení nejstarších, nejméně účinných a nejšpinavějších zdrojů na trhu. „Vidíme v našem oboru spoustu firem, které se na tím reálně zamýšlejí – jestli to má ještě cenu, aby provozovaly tento typ zdroje, když mají povolenku řekněme za 28 eur,” uvedl Novák. Na ČEZ podle něj dopad zatím tak silný není.

Mluvčí firmy Ladislav Kříž řekl, že v loňském roce dal ČEZ na nákup emisních povolenek devět miliard korun, o rok dříve to bylo 3,5 miliardy korun. Část povolenek dostává firma podobně jako ostatní tuzemské energetické společnosti od státu zdarma, podíl se ale postupně zmenšuje. V roce 2017 to podle mluvčího bylo 30 procent, loni 20 procent a letos deset procent. Příští rok ČEZ přestane povolenky od státu čerpat úplně. Celkem český stát mezi lety 2013 a 2019 rozdá podle dřívějších informací mezi energetické společnosti necelých 108 milionů emisních povolenek zdarma výměnou za ekologické investice.

ČEZ už dříve oznámil, že v příštím roce přestane vyrábět jeho uhelná elektrárna Prunéřov 1. Odstavení čeká i elektrárnu Mělník 3, jejíž jediný uhelný blok je vůbec největší v České republice, a jeden ze dvou bloků elektrárny Mělník 2, přičemž mělnické zdroje dočasně mohou být v záloze pro zajištění spolehlivě dodávky tepla pro Prahu. Poté mají následovat další. „Po roce 2040, pokud se něco do té doby zásadního nezmění, budeme mít v uhelném portfoliu už jednom jednu poslední elektrárnu, dnes nové Ledvice,” uvedl Novák. Dvouletý zkušební provoz nového bloku hnědouhelné elektrárny tam začal v listopadu 2017.

Z červencových údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují.

Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech – do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko, a do roku také 2038 Německo.

Budoucnost uhlí v Česku má řešit uhelná komise, jejíž vznik na konci července schválila vláda. První zásadní postupy komise by vláda měla dostat do konce roku 2020. Devatenáctičlenné komisi, která se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Dalšími členy komise jsou zástupci ministerstev pro místní rozvoj, financí a práce a sociálních věcí, Českého báňského úřadu, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, nevládních neziskových organizací s hospodářským, environmentálním a sociálním zaměřením, zástupci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, Poslanecké sněmovny a akademické sféry.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
V garáži tento stroj neopravíte