Cílem RE:STARTu je přeměna regionů

Podle Gabriely Nekolové hornické regiony ostatní části republiky stále vnímají negativně, takže se do nich jen málokdy chtějí stěhovat lidé, kteří by jim mohli pomoci svými znalostmi a nápady. Foto: Gabriela Nekolová

Co všechno by měl v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, které poznamenala dlouhodobá těžba uhlí, změnit program ministerstva pro místní rozvoj RE:START, vysvětlila v rozhovoru pro iUHLI.cz manažerka programu Gabriela Nekolová.

Můžete stručně shrnout hlavní cíle programu RE:START?

Cílem programu RE:START je úspěšné dokončení procesu hospodářské přeměny v Ústeckém kraji (ÚK), Moravskoslezském kraji (MSK) a Karlovarském kraji (KVK). Tedy nastartování změn, které přispějí k rozvoji těchto regionů takovým způsobem, aby se dostaly na úroveň ostatních částí České republiky. Jde například o zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva, zlepšení životního prostředí, tvorbu nových pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou vyrovnávající útlum těžby hnědého a černého uhlí nebo zajištění revitalizace a resocializace rekultivovaných území po těžbě a podobně.

Čtěte také:
Uhelné Karvinsko se změní k nepoznání
Vláda schválila aktualizaci plánu Re:Start

Jsou mezi problémy plynoucími z hornické činnosti v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji nějaké zásadní rozdíly?

Hlavní rozdíl spočívá v odlišném zásahu hornické činnosti do krajiny. Na území Ústeckého a Karlovarského kraje se z velké části těžilo a těží povrchovým způsobem, kdežto na území Moravskoslezského kraje se jedná zejména o hlubinnou těžbu. Oba způsoby těžby s sebou nesou mnoho rozdílných důsledků a vyžadují různé způsoby rekultivace dané krajiny. Rozdíl mezi jednotlivými územími spočívá dále také v tom, že na severní Moravě je těžba uhlí propojena z velké části s hutním průmyslem a na severozápadě Čech s chemickým průmyslem. To přináší různé způsoby znečištění. Dopady do životního prostředí se tedy liší v určitých aspektech jejich příčiny, a také ve způsobech jejich odstraňování. Jistě se dá identifikovat mnohem více rozdílů, ale tento je nejvýraznější. V dalších oblastech jsou naopak problémy velmi obdobné, a to zejména ve vazbě na energetiku a teplárenství.

Kolik bude program celkem stát a v jakém poměru si prostředky kraje rozdělí?

RE:START má v současné době schválená opatření v celkové hodnotě zhruba 70 miliard korun. Z velké části se jedná o opatření a dotační programy určené pro všechny tři regiony. Snahou je rovnoměrné využívání prostředků v těchto třech krajích. Logicky některé problémy vyžadují důraznější řešení v severozápadních Čechách a jiná zas na severní Moravě. Z části je také čerpání prostředků dáno aktivitou konkrétních subjektů na území jednotlivých krajů a množstvím připravených projektů.

Máte nějakou spolupráci, nebo informační výměnu s podobně zatíženými oblastmi, jako je třeba německá Lužice?

S těmito regiony jsme v úzkém kontaktu a probíhají i vzájemná setkávání, kde se sdílejí zkušenosti a porovnávají různé přístupy. K výměně zahraničních zkušeností dochází také na pravidelných jednáních „Platformy pro uhelné regiony v transformaci“, která byla vytvořena Evropskou komisí, a kde se setkávají zástupci 41 uhelných regionů ze zemí EU. RE:START přitom patří mezi příklady dobré praxe pro regiony zejména střední Evropy, i pro nás je ale inspirace velmi cenná. Spolupráce s Evropou nám také přinesla výsledky v podobě přesunu nevyužitých evropských fondů právě ve prospěch RE:STARTu.

Můžete pro restart těžbou dotčených regionů vůbec použít nějakou inspiraci ze světa?

Určitě. Zejména zkušenosti z německého Severního Porýní, ale i z Manchesteru ve Velké Británii lze s přihlédnutím k regionálním specifikům, i přes částečně odlišnou legislativu, využít. Zejména z pohledu historického vývoje přístupu k restrukturalizaci těchto regionů, kdy restrukturalizační aktivity započaly již v 70. letech minulého století, můžeme sledovat, jak se rozvinuly, co mělo efekt, a co naopak nepřineslo výsledky.

Počet bodů programu Restart se zatím stále rozrůstá. Nemůže se stát, že jich nakonec bude tolik, že celá iniciativa skončí bez valných výsledků?

Toho se neobáváme. Vláda každý rok celý proces vyhodnocuje a počet i obsah opatření přizpůsobuje nejen aktuálním potřebám regionů, ale také tomu, aby na sebe tyto procesy logicky navazovaly a byly dlouhodobě udržitelné. Samozřejmě ne vše se povede dle očekávání, ale právě každoroční aktualizace nám umožňuje proces stále zlepšovat. Jednotlivá opatření v akčních plánech přibývají, zároveň však běží jejich postupná realizace. Některé z nich se již podařilo z pohledu programu RE:START naplnit a sleduje se jejich dopad do regionu. V prvním akčním plánu bylo schváleno 65 opatření, v druhém se jednalo o 27 opatření a ve třetím o 16 opatření. Zároveň je 23 opatření evidováno jako splněných. To například znamená, že se rozběhly dotační programy pro strukturálně postižené regiony, byly zpracovány požadované studie. Došlo také ke zrušení některých opatření a to i z důvodu změny platné legislativy. Aktuálně je tak v programu RE:START v platnosti 71 opatření. Jejich počet by neměl v letech narůstat, ale naopak by se měl postupně snižovat.

Dá se říct, co je aktuálně tím úplně největším problémem těžebních regionů?

Špatná vzdělanostní struktura, odliv obyvatel a sociální problémy. Hospodářství dotčených regionů je ve velké míře spojeno s těžebním a těžkým průmyslem. Chybí větší podíl oborů s vyšší přidanou hodnotou a také je nižší podíl malých a středních podniků. Dále také stále trvá negativní vnímání regionů ze strany ostatních části naší republiky, což se promítá do celkově nižší ochoty vysoce vzdělaných obyvatel se sem přestěhovat za prací. Jedná se o základní výčet vzájemně se ovlivňujících faktorů, které je potřeba průběžně a koordinovaně řešit.

Dá se nyní říct, kdy program RE:START už určitě nebude fungovat? Tedy do kdy určitě skončí?

Základní časový rámec je nyní dán do konce roku 2030. Každý rok se vyhodnocuje plnění opatření a každé tři roky se vyhodnocuje a aktualizuje celá strategie. Součástí je i zachycení změn, kterými regiony v průběhu času projdou, a na jeho základě také může dojít k úpravě doby trvání. Konečný termín v této počáteční fázi procesu restrukturalizace zatím nelze s určitostí potvrdit i s přihlédnutím ke zkušenostem ze zahraniční. Naším cílem ale je dosáhnout brzy velmi znatelných změn, na kterých bude možno stavět další rozvoj.

Gabriela Nekolová

Narodila se v roce 1978. Je členkou sociální demokracie. Dlouhodobě se angažuje v problematice oblastí poznamenaných rozsáhlou těžbou. Pracovala pro senátora Falbra, nebo ministryni Marksovou.

Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo