Vláda schválila aktualizaci plánu Re:Start

Jezero Most je antropogenní jezero, které vzniklo jako projekt rekultivace bývalého lomu Ležáky, v němž se až do roku 1999 těžilo hnědé uhlí. Foto: wikipedia.org

Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj, tedy regiony, které poškodila těžba uhlí, budou moci využít na svou obnovu až 10,1 miliardy korun. Vláda včera schválila aktualizaci plánu Re:Start na roky 2019 až 2030, v němž navrhuje 16 nových opatření. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které návrh předkládá, počítá s tím, že 92 procent budou tvořit evropské dotace. Kabinet odsouhlasil i postup při zaplavování bývalých hnědouhelných dolů, týkat se v budoucnu má jam po dolech ČSA a Vršany.

Pro příští rok MMR počítá v rámci plánu Re:Start s 1,1 miliardou korun, na období 2021 až 2030 zbývá devět miliard. Program cílí zejména na využití evropských dotací v programovém období 2021 až 2027. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) plánuje Evropská komise v tomto období kromě tradiční politiky soudržnosti vytvořit i transformační fond, ze kterého by mohly uhelné regiony čerpat.

Čtěte také:
Spor o pozemky okolo jezera Milada
Na rekultivačních jezerech může vyrůst elektrárna

Kabinet se zabýval i dalším postupem v provozování a správy dokončených nebo plánovaných rekultivací zbytkových jam v Ústeckém kraji, kde těžba hnědého uhlí skončila. Návrh předložilo ministerstvo průmyslu. Zaplavování bývalých hnědouhelných dolů, které se již osvědčilo u jezer Chabařovice a Most, se má do budoucna týkat i jam po dolech ČSA a Vršany, uvedlo tiskové oddělení Úřadu vlády ČR. Měly by tak vzniknout rozsáhlé vodní plochy, které pomohou řešit sucho, protože budou zadržovat vodu v krajině. Zároveň by se měly vytvořit podle Úřadu vlády i podmínky k jejich možnému vodohospodářskému využití. Jejich správou a provozem má být pověřen státní podnik Palivový kombinát Ústí.

Z 16 navrhovaných opatření v rámci programu Re:Start jde například o podporu turismu prostřednictvím agentury CzechInvest, dále o podporu průmyslových zón a přeměnu brownfieldů, tedy nevyužívaných ploch například po bývalých továrnách nebo skladech. V Karlovarském kraji se jedná o areál bývalých kasáren v obci Velká Hleďsebe, areál bývalého státního statku ve Skalné a bývalou vodárnu v Karlových Varech. V Moravskoslezském kraji jsou to například Dukelské kasárny v Opavě nebo plocha mezi důlní oblastí Vítkovice a Karolínou v Ostravě. Na území Ústeckého kraje jde o lokalitu teplického nádraží a městských lázní v Chomutově.

Další návrhy se v Re:Start týkají podpory výzkumu, vývoje a inovací nebo středních a veřejných vysokých škol. Další z bodů hovoří o potřebě modernizace Integrovaného záchranného systému nebo o podpoře nájemního bydlení v Karlovarském kraji.

Podle Dostálové jsou v programu Re:Start připravené nebo již rozjeté projekty za 24 miliard korun, převážně z evropských dotací. Celkem stát plánuje do opatření, která vycházející z tohoto programu, investovat zhruba 42 miliard korun. Peníze jsou uvolňovány postupně. Každý rok vláda vyhodnotí situaci a nové požadavky regionů a podle toho budou upraveny také náklady.

Parametry plánovaných vodních ploch po rekultivaci důlních jam:

Zbytková jáma Plocha (ha) Objem akumulované vody (mil. m3)
Důl Nástup Tušimice 939 235
Důl Bílina 930 706
Lom ČSA 668 270
Lom Vršany 263 45
Lom Chabařovice* 252 35
Lom Most* 309 70
Celkem 3361 1361

Zdroj: Návrh postupu rekultivace zbytkových jam

Mohlo by vás zajímat:
Obnovitelné zdroje? Kam vítr, tam analýza
Bývalá šachta vyrábí elektřinu z vody
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů