Sedmnáct z devatenácti členů Uhelné komise již prezentovalo principy, ze kterých budou vycházet při své práci. Co se z nich dá vyčíst o tom, podle čeho se budou rozhodovat?
„Zájmem nikoho z členů komise by nemělo být něco prosadit, ale nalézt optimální variantu pro Česko při zhodnocení dopadů na ekologii, zaměstnanost, průmysl, zákazníky, regiony,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v anketě portálu irozhlas.cz, kterou analyzujeme. V posledních letech tento muž sklízel na veřejnosti chválu jen málokdy. Za tuhle odpověď si ji ovšem jednoznačně zaslouží. Protože právě takhle by měli k práci Uhelné komisi přistupovat všichni její členové bez výjimky.
Čtěte také:
Co napovídá složení Uhelné komise?
Hysterie kolem CO2: jen omyl, nebo podvod?
Většina členů komise klade důraz na vyřešení možných sociálních dopadů ukončení používání uhlí v Česku. To jsme rozebírali včera. Co se dá z jejich odpovědí pro rozhlasovou anketu vyčíst dalšího? Překvapivě méně často se v odpovědích objevuje důraz na energetickou bezpečnost a soběstačnost, byť jsou tyto aspekty pro republiku zcela zásadní. A to tím víc, čím větší bude v EU podíl solární a větrné elektřiny.
Bezpečnost dodávek elektřiny
Z většiny odpovědí je však současně patrné, že si členové nezbytnost energetické bezpečnosti uvědomují. Zcela jednoznačně to vyjádřil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Nejdřív je nutné jednoznačně říci, jakými zdroji je ČR schopna zajistit bezpečnou a spolehlivou dodávku energií za přijatelné ceny,“ odpověděl v anketě. Konkrétnější byl v tomto směru předseda Podvýboru pro energetiku Pavel Pustějovský (ANO). Ten za základní předpoklad pro ukončení používání uhlí považuje vyřešení rozvoje jaderné energetiky a vytvoření spolehlivé sítě pro zásobování zemním plynem. „Od uhlí neodstoupíme dříve než po roce 2040 z důvodu nepřejícného přístupu Evropské komise a Evropského parlamentu k jaderné energetice,“ připomněl poslanec.
Uvážlivě přistupuje k celé záležitosti i zástupce sněmovního Výboru pro životní prostředí, Jan Zahradník (ODS). Energetickou bezpečnost a soběstačnost republiky považuje za klíčové. „Jsem zastáncem toho, abychom za uzavřené kapacity hnědouhelné energetiky měli reálnou náhradu, zejména energii z jádra. Proto se kloním k pozdějším termínům odstoupení od uhlí, spíše po roce 2040,“ říká právě s ohledem na energetickou bezpečnost a soběstačnost. (Že by právě tento Zahradníkův přístup způsobil, že představitelé několika aktivistických organizací na jeho adresu vychrlili řadu nehezkých a také z podstaty nepravdivých slov?) Zajištění energetické bezpečnosti na bázi soběstačnosti v elektřině považuje za základní předpoklad i František Hrdlička z ČVUT, jež je jedním z dvojice zástupců univerzit.
V podobném duchu se však vyjádřil i Zdeněk Osner z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky. „Aby transformace české energetiky na nízkoemisní, byla založena na pečlivé analýze dat, aby vycházela z reálných možností našeho státu a nebyla poplatná laciným populistickým názorům,“ vysvětlil, oč bude usilovat. Obdobně mluví i další čtyři členové komise: prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů, Jaromír Franta, hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová a Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje. Hejtmanka akcentuje nutnost mít připravené komplexní řešení, náměstek hejtmana zdůrazňuje, že bez zajištění jiných primárních zdrojů není možné domácnostem vypnout uhelné teplárny. Dlouhý a Franta zase zdůrazňují reálné možnosti Česka. A šéf Hospodářské komory rovnou upozorňuje, že kvůli nim nebude možné opustit uhlí v průběhu jednoho desetiletí.
Jen pro odvážné
Po pročtení odpovědí 17 z 19 členů komise je zcela zřejmé, že kromě dvou zástupců aktivistů jde prakticky všem ostatním o hledání realistické cesty do energetické budoucnosti. Z toho se dá dovozovat, že česká Uhelná komise nebude vládě navrhovat rychlý odklon od uhlí, protože za něj zatím neexistuje odpovídající náhrada.
Otázkou je, jak se v komisi budou prezentovat dva zástupci ekologického aktivismu. Nelze vyloučit, že se pokusí zesílit svůj hlas nejrůznějšími nátlakovými akcemi i mediální ofenzivou, včetně osobních útoků, jak již stihla v případě poslance Zahradníka.
Co se tedy dá očekávat od Uhelné komise? Jestli se její členové nezaleknou nátlaku postaveného na emocích, lze předpokládat, že vláda dostane skutečně odborné doporučení respektující technologické možnosti i přírodní podmínky naší země. V takovém případě bude záležet ještě na vládě, zda se nelekne ona. Pak se Česko k energetické přeměně postaví s ohledem na realitu. V opačném případě si můžeme začít rychle připadat jako v postapokalyptickém filmu. V nich elektřina také bývá problematickou komoditou…
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech