Co si ekonomové myslí o „zelených investicích“?

Redakce iUHLI.cz přináší názory tři ekonomů na vliv „zelených“ investic na opětovné nastartování evropských ekonomik. Žádný z nich nesdílí nadšení, jež projevují evropští funkcionáři. Foto: pixabay.com

Má zadlužení EU 750 miliardami eur reálný smysl pro ekonomiku jednotlivých členských zemí? Můžou ji tyto peníze opravdu nastartovat?

„Mohou ´zelené investice´ nastartovat ekonomiku členských zemí Evropské unie po koroně, jak to politici v Bruselu očekávají od dohodnutého záchranného fondu?“ S touto otázkou jsme oslovili šest ekonomů, odpověď nám dali tři. Všichni tři projevili ve své reakci větší či menší skepsi vůči nastartování či záchraně evropských ekonomik skrze „zelené investice“. Na rozdíl od oficiálně prezentovaných postojů představitelů EU, podle kterých je to to jediné správné řešení.

Čtěte také:
Francouzský ministr ukázal, co chybí Green Dealu
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

„Objem prostředků ve fondu obnovy je natolik velký, že když dojde k utracení vyčleněných peněz, jistě to podpoří ekonomický růst,“ začal optimisticky hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Politici rozhodli, že podporu získají jen vybraná odvětví, čímž budou zvýhodněna před ostatními. To však může vést k neefektivní alokaci kapitálu v ekonomice,“ upozorňuje ovšem dále.

„Výrazně férovější by bylo, kdyby prostředky z fondu obnovy dostali občané, kteří by si mohli sami vybrat, do čeho budou peníze investovat nebo za co je utratí. Česká republika dostane ze záchranného fondu přibližně 230 miliard korun, takže každý občan naší země mohl obdržet zhruba 21 500 korun,“ uzavírá svou odpověď hlavní ekonom BH Securities.

Podobně jako Křeček vnímá nový unijní krok i další hlavní ekonom skupiny Roklen Dominik Stroukal.

„Jen stěží to pomůže přímo proti následkům koronaviru. Ty peníze se začnou utrácet až pozdě a v průběhu let. Jinak v obecné rovině může nastartovat ekonomiku cokoliv, ale důležité je ptát se za jakou cenu. Ekonomové navíc rádi dodávají, že cenou není jen to, co je vidět, ale zejména to, co vidět není. Nejde tedy jen o to, že EU mluví o minimálně 100 miliardách EUR v nutných nákladech buď přímo, nebo skrze půjčky na přechod ze staré do nové zelené evropské ekonomiky. Zásadní je, že jsou to peníze, které by bývaly byly utraceny někde jinde a produktivněji – ostatně právě proto se musí cíleně zelená ekonomika podporovat. Tato ztráta produktivity je reálným nákladem, který nedokážeme snadno změřit,“ zamýšlí se podrobně. A stejně jako Křeček přitom říká, že ty peníze je možné utratit efektivněji.

„V plánu na 30 let je i jeden procentní bod obrovské číslo. Pokud by nám například reálné mzdy rostly o tři procenta místo čtyř procent ročně, tak ten jeden jediný procentní bod nám je sníží o 25 procent. Zatímco budeme vydělávat reálně 85 tisíc, mohli jsme mít 113 tisíc. Těchto 28 tisíc vezmeme člověku, který se letos narodil, až dostane ve třiceti letech výplatu. To jsou čísla, která si jen stěží dokážeme nyní představit a spočítat. Měli bychom se o to ale snažit. Možná je to méně, možná víc,“ pokračuje Stroukal ve vysvětlování.

„Možná se to vyplatí, možná je to fajn cena za to, že budeme moci žít na Zemi. Možná to vyváží náklady, které bychom jinak museli platit kvůli změně klimatu. Bohužel to ale nevíme, i když se chováme, jako bychom to věděli,“ říká na závěr hlavní ekonom skupiny Roklen.

Nejostřeji se vůči zeleným záměrům záchranného fondu EU, na který si evropské země půjčí 750 miliard eur, vymezil Jan Skopeček, ekonom a poslanec za ODS.

„Slovo investice je v tomto případě zneužíváno. Nejde o žádné investice, ale o výdaje, náklady na zelené projekty a regulace. Člověk investuje proto, aby v budoucnu měl vyšší zisky, zelené regulace ale míří ke snížení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a tedy k menším ziskům, k méně pracovním místům a tak dále. To bude znamenat, že evropský průmysl bude ještě více ztrácet oproti novým ekonomickým centrům. Navíc, evropští lídři kvůli zelené revoluci a jejím regulacím zadluží generace dopředu,“ shrnul svůj názor.

„Ztrácíme v tomto tématu rozum. Bohužel zvítězila ideologie,“ uzavřel svou odpověď poslanec Jan Skopeček.

Ten letos v dubnu s poslancem Janem Zahradníkem navrhli sněmovnímu Výboru pro evropské záležitosti odmítavé usnesení k unijnímu plánu Green Deal. Výbor odmítavé stanovisko přijal, což se u Výboru pro evropské záležitosti bere jako odmítnutí celou sněmovnou (zde). Vláda na to však zatím veřejně nijak nereagovala.