Co všechno má brzy zdražit kvůli CO2?

Premiéři evropských zemí rozhodli o dluhu 750 miliard eur. Již od příštího roku tak zřejmě začnou růst ceny, aby bylo na splátky. A pokračovalo tažení proti oxidu uhličitému. Nebo už je to tažení proti Evropanům?

Další zelený cíl splněn! Aby bylo možné splácet astronomický dluh 750 miliard eur, který odsouhlasili premiéři členských zemí EU (včetně českého), zavedou se další emisní povolenky a uhlíková cla. Nic tak již nestojí v cestě zelenému zdražování, na které se aktivisté v posledních letech intenzivně těšili. A hned se tne do turismu, který je ekologistům dlouhodobě trnem v oku. Jenže zároveň dává ve světě obživu milionům lidí. Jen v EU jich je přes 13 milionů (zde).

Čtěte také:
Francouzský ministr ukázal, co chybí Green Dealu
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Protože emisní povolenky se mají začít vztahovat i na leteckou dopravu, což stejně jako třeba v teplárenství povede k růstu cen. Na rozdíl od tepla je ovšem cesta letadlem zbytná a tak se dá očekávat, že časem začnou lidé létat méně.

Do problémů to přivede letecké společnosti, kterým pak nezbyde, než propouštět. Propouštějící evropské aerolinie si pravděpodobně nebudou kupovat tolik nových letadel, což negativně pocítí i jejich evropští výrobci jako je Airbus, ATR či Saab. Méně turistů v letadlech bude znamenat méně zisku pro letiště i pro podniky řízení letového provozu. A především, dražší letenky zvednou ceny zájezdů. Což bude znamenat méně turistů na jihu Evropy, včetně Itálie a Španělska, kvůli kterým především hlavy v Bruselu (oficiálně) zadlužení 750 miliardami eur vymyslely. Samozřejmě to bude znamenat i méně turistů pro Francii, která dlouhodobě také nemá žádné ukázkové hospodářské výsledky. O dalším negativním dopadu do ekonomiky Řecka, ale i Kypru či Malty, nemá smysl pochybovat, protože ty nezůstanou také ušetřeny. Ostatně, do Chorvatska také nejezdí všichni turisté autem… (podíl turismu na HDP zemí v Evropě zde)

To všechno se jistě nějak pozitivně projeví na uhlíkové bilanci evropských zemí. Zároveň se to všechno projeví negativně v jejich ekonomické bilanci. (A se světovou bilancí CO2 to nic neudělá, protože se k této progresivistické kampani EU nikdo další nepřidal.)

Je tak otázkou, zda se skutečně naplní záměr Evropské komise získávat z emisních povolenek 10 miliard eur ročně (kromě letecké dopravy mají postihnout i námořní dopravu). Mohlo by se také stát, že celkové škody příjem z povolenek vymažou.

Protože zdražení letecké a námořní dopravy se projeví také na ceně zboží pro Evropany. Ať už to bude exotické ovoce (ano, i zelenými hipstery milované avokádo), maso, ryby a mořské plody, ale také – a možná především – spotřební zboží z Číny. A nejen spotřební. Zdražení námořní dopravy samozřejmě zdraží i dopravu solárních panelů do zelené Evropy. V každém případě, zdražení jen málokdy vyvolává vyšší poptávku. Což se nakonec projeví nejen na výsledcích evropských prodejců, ale odrazí se to i na výsledcích mimoevropských výrobců. Tedy i těch čínských a amerických.

Mezi pěti a čtrnácti miliardami eur ročně má na splátky dluhů „fondu obnovy“ (který zdaleka nepotřebují všechny země) plynout ze „zelených cel“. Což budou cla na dovoz ze zemí, které nepodlehly zelenému aktivizmu a nebojují – dle vševědoucího Bruselu – dostatečně proti CO2 a za další zelené úspěchy. Což je ovšem opět především Čína. Ale také USA, Indie, Rusko, Vietnam, Brazílie… Mohou být skoro všechny státy světa. Nová cla každopádně vyvolají další zdražení. Které pravděpodobně povede k poklesu odbytu. (A asi také k obchodní válce.)

S „fondem obnovy“ jež má ze třetiny směřovat na stále omílanější zelené investice, se tak evropské země teoreticky mohou přiblížit ráji environmentalistických aktivistů. Prakticky však udělají jen další drahé kroky k podstatnému snížení životní úrovně. Protože úředně způsobené zdražování není nic jiného.(např. zde)

A to se zelenými fanatiky ovládaná EU teprve rozkoukává a zjišťuje, co všechno jí u premiérů a parlamentů členských zemí projde. Zatím se zdá, že jí projde všechno. Takže jestli nechceme za pár let chodit spát v zimníku, sprchovat se v patnáctistupňové vodě a mít maso jednou týdně, měli bychom rychle hledat toho, kdo Česko z Unie vyvede.