Odchod Jana Mládka z pozice ministra průmyslu a obchodu zatím neznamená nějaký obrat v energetické politice státu.
Komentáře k odvolání minstra Jana Mládka z vedení ministerstva průmyslu a obchodu patří více do rukou politologů, než aby se z této události daly vyvozovat nějaké podstatné závěry týkající se dalšího směřování české energetické politiky. Vždyť konec ministra Mládka je spojen s tématem mobilních operátorů a jejich tarifů a patrně ještě více s určitou řízností, se kterou se vyjadřoval k některým tématům bez dostatečné úvahy, co to se čtenářem nebo posluchačem udělá. Proto se asi najde nemálo lidí v různých profesních i společenských skupinách, kteří leccos ministru Mládkovi vyčtou. Vzpomeňme třeba výrok o parazitování živnostníků. Ten zvedl ze židle patrně hodně lidí.
V otázce energetiky není cesta ministra Mládka beze stopy. Naopak. S jeho přičiněním byla aktualizována státní energetická koncepce a vytvořena řada dokumentů podstatných pro směřování české energetiky. Za jeho asistence došlo k prolomení části těžebních limitů. A také nelze tvrdit, že OKD jej nezajímalo, nebo nezajímá.
Čtěte také:
Mládek chce kompenzace pro všechny horníky
Ropákem roku je podruhé za sebou Mládek
Názorově ministr Mládek představoval proud, který odhaduje a očekává, že se poměry v evropské energetice stabilizují. Že se více přiblíží normálu, trhu, na kterém rozhoduje hlavně cena vyrobené energie, tedy dostupnost energetických zdrojů a náklady na jejich zpracování a distribuci konečným zákazníkům. Že pomine vlna přehnaných umělých regulatorních zásahů a deformací, což nemusí automaticky znamenat, vymizí zcela. V tomto ohledu může mít jeho pohled řadu kritiků i příznivců v odborných kruzích, i když jejich názor může často souviset s postojem a podnikáním té které lobbistické skupiny.
Nový ministr průmyslu a obchodu, ať jím bude kdokoliv, asi nepřinese v tento okamžik nějaký výrazný impulz do energetické politiky a strategie státu. Natož nějaký obrat. Pravděpodobně bude v tomto ohledu spíše naslouchat a předem neodmítat různé názorové proudy. Leda by ČSSD měla nějaké jasné energetické téma, kterým je schopna oslovit odbornou i laickou veřejnost, ale to se nezdá. A patrně tomu tak není ani v jiných stranách a hnutích. Nicméně se mohou otevřít témata, která bylo možno považovat za již uzavřená, nebo alespoň na nějakou dobu vyřešená. Může to být například využití jádra v energetice, může to být i postoj k míře využití energetického uhlí. S velkou pravděpodobností se tak ale do podzimních parlamentních voleb a lze tvrdit, že to nebude ani do konce tohoto roku. V mezičase snad alespoň lépe uvidíme, co se ještě odehraje na evropské energetické scéně.
Proč patří v případě odchodu ministra Mládka slovo spíše politologům? Protože máme již zmíněný volební rok a protože, jak se zdá, nejvíce jeho odchod přivítala opozice, ať již ta, která sedí ve vládě, nebo jen v parlamentu.
Mohlo by vás zajímat:
Sázka na jádro? Noční můra české energetiky!
Norská (eko)logika
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme