Další selhání Fialovy vlády

EU bude stahovat rychleji emisní povolenky a tím zdraží elektřinu. Bez ohledu na krizi. A bez ohledu na to, že v uplynulých měsících Polsko i Česko navrhovalo naopak systém pozastavit, což by umožnilo pokles cen elektřiny.

Emisní povolenky na oxid uhličitý mají z trhu mizet rychleji, než se dosud předpokládalo. Ty bezplatné zmizí do roku 2034. Podle ČTK má v roce 2024 z trhu zmizet 90 milionů povolenek, v roce 2026 dalších 27 milionů, Současně by měl jejich počet od roku 2024 klesat o 4,3 procenta ročně, od roku 2028 o 4,4 procenta. Od roku 2027 má současně systém povolenek platit o pro vytápění budov a dopravu. V případě, že přetrvají vysoké ceny energií, nový systém začne fungovat o roku později (zde a zde).

To nelze interpretovat jinak, než jako fatální neúspěch premiéra Petra Fialy. Ten se ještě v listopadu nechal slyšet, že Česko bude tlačit na „pružnější přístup unie k povolenkám“. O tom, jak snížit jejich cenu hovořil také s novou italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Snížení ceny povolenek, nebo přímo pozastavení celého systému EU ETS, jak navrhovalo Polsko, je totiž v podstatě jediným nástrojem, který může EU použít, aby lidem snížila ceny elektřiny. Brusel jej však zatvrzele odmítá použít. A české předsednictví s tím nedokázalo pohnout. A nikdo neví, jestli se o to alespoň pokoušelo. Výsledkem každopádně bude to, že cena emisních povolenek poroste. Tedy bude zvyšovat cenu elektřiny.

Nekompromisní postoj EU k povolenkám tak jen znovu ukazuje, jak velká je propast mezi lidmi a firmami a europoslanci a vládními úředníky. Lidé a firmy mají obavy z vysokých cen energií, které drtí jejich rozpočty. Brusel se však upnul k myšlence „záchrany klimatu“ což je cíl, který je zcela mimo možnosti evropské sedmadvacítky. Její emise oxidu uhličitého jsou totiž na úrovni asi osmi procent z těch světových. Největší emitent na světě, kterým je s 30procenty Čína však zatím své emise nadále zvyšuje. To samé dělá Indie, která emituje přibližně tolik, jako státy EU. V posledních letech své emise snižovaly USA a státy v EU, ale globální emise vzdor tomu neklesaly. Právě proto, že ostatní státy je zvyšují. Snaha EU je tedy „klimaticky“ zcela k ničemu.

Rozšíření emisních povolenek zvýší inflaci

Slabošský přístup Petra Fialy a jeho vlády ovšem umožnil unijním fanatikům pokračovat v jejich snaze co nejrychleji zlikvidovat dosavadní prosperitu evropských států. Není v tom – bohužel – rozdíl mezi ním a předchozím premiérem Andrejem Babišem. Ten také sliboval, jak se Bruselu postaví a nakonec bez odporu podepsal Green Deal.

Změnu bruselského kurzu by mohla změnit jen zásadní změna složení Evropského parlamentu. Jenže volby do něj jsou na pořadu až v roce 2024. Což dává současné garnituře dostatek času, aby potenciální návrat k rozumu co nejvíc zkomplikovala, pokud ne přímo znemožnila. Do té doby mohou klást odpor jen vlády jednotlivých států, ale jejich premiéři či prezidenti se k opravdovému odporu dosud neodhodlali. Nejspíš z obav o dotace, které do státních pokladen rozesílá Brusel z peněz, které vybere od členských států.

Jediné, co by snad mohlo premiéry probrat, je pár pořádných blackoutů. K těm totiž dříve či později musí dojít. Protože elektrifikovanou Evropu obnovitelné zdroje nedokáží zásobovat elektřinou. To, jaký je skutečný potenciál větrných a fotovoltaických elektráren v zimních měsících nejlépe ukazuje přiložený graf z německého portálu Agoraenergiewende (zde), jež online zveřejňuje skladbu zdrojů, které dodávají do německé sítě i celkovou spotřebu.

Naši západní sousedé mají v obnovitelných zdrojích instalovaný výkon přibližně 126 gigawatt, což je zhruba o čtvrtinu víc, než instalovaný výkon v konvenčních zdrojích. Graf tedy ilustruje, kolik by těchto zdrojů muselo Německo mít, aby mělo šanci z nich v zimě pokrýt svoji spotřebu. V noci, při zatažené obloze a za bezvětří by však z těchto zdrojů stejně nemělo nic.

Takže se bez fosilních zdrojů neobejdeme. Ale kvůli stahování emisních povolenek a následnému růstu jejich ceny dále poroste i cena elektřiny z nich.