Další těžba v Turowě má povolení EIA

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Foto: wikipedia.org

Polský důl Turów získal od tamních úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA). Polské orgány tak mohou těžbu v dole povolit až do roku 2044. Ministerstvo životního prostřední není podle mluvčí Beaty Berníkové účastníkem v řízení a zatím žádné informace neobdrželo.

Podle mezivládní dohody má polská strana výsledky přezkumu české straně poskytnout, řekla Berníková ČTK. Uvedla, že ministerstvo se vyjádří, až dokumenty obdrží a prozkoumá. Podle neziskové organizace Frank Bold rozhodnutí vychází ze špatných dat, kvůli nimž budou lidé na české straně hranice dál přicházet o vodu. Greenpeace se chystá soudit.

Radní Libereckého kraje pro životní prostředí Václav Židek (Piráti) nečeká, že by rozhodnutí Greenpeace dál se soudit mohlo nyní něco změnit. „Je to samozřejmě jejich právo, se soudit, pokud mají pocit, že došlo k nějakému pochybení, ale nemyslím si, že v téhle fázi to může něco změnit, neznám ale tak dalece polské právo,“ řekl Židek. Odmítá ale kritiku smlouvy s Polskem. „Ta dohoda je naplňovaná a posouvá se dál, třeba val, který obce na české straně ochrání před hlukem, prachem, ale také před světlem z dolu, by bez ní v takových parametrech nejspíš nebyl,“ doplnil.

Miliony Poláků se bojí zimy. Nemají uhlí

Není to nic, co bychom nečekali,“ řekl v reakci na schválení EIA ČTK Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná. „V momentě, kdy se to dalo nějak ovlivnit, v momentě, kdy jsme měli na své straně Evropský soud, tak Česká republika rozhodla, že je lepší si nechat zaplatit miliardu a tu žalobu stáhnout. Pak už bylo jasné, že Polsko si to povolí,“ doplnil. Těžit se tak může dalších více než 20 let, Starec ale doufá, že ukončení těžby přijde dřív. „

Obyvatelé na české straně hranice se obávají nejen hluku a zvýšené prašnosti, ale především ztráty podzemní vody a poklesu půdy. Frank Bold tvrdí, že aktuální polské povolení EIA se opírá o údaje z roku 2015, které mluví o poklesu vody o tři až 15 metrů v roce 2044. Už loni však hladina vody klesla o osm až 34 metrů.

Podle organizace Frank Bold z neodpovídajícího starého hydrogeologického modelu vychází i návrh na preventivní opatření. „Ta mají omezit negativní dopady těžby a zajistit, aby voda z českého území neodtekla. Podzemní bariéra vyprojektovaná na základě nesprávného hydrogeologického modelu tedy nemůže být funkční,“ uvedla.

Rozhodnutí EIA pro pokračování těžby již v minulosti vydal regionální úřad, soud ho ale letos v únoru zrušil. Frank Bold upozornil, že bez tohoto posouzení podle evropské směrnice není možné těžbu zahájit nebo v ní pokračovat. „Polsko se tak dopouští porušování evropského práva, což je zcela nepřijatelné,“ podotkla v tiskové zprávě právnička Frank Bold Petra Kalenská.

Poláci hromadně skupují české uhlí

Také Greenpeace se domnívá, že je současná těžba v Turówě nelegální. Ekologové tvrdí, že řízení EIA je stále v rozporu s evropskou i polskou legislativou. „Nikdy v něm nebyly dostatečně zohledněny připomínky veřejnosti, které poukazovaly na negativní dopady těžby, a celý proces vychází z neaktuálních dat. Počítá například se zastaralým odhadem pro odtok vody z českého území, který realita již dávno předčila,“ uvedla organizace.

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice ze Žitavy do Bogatyně.

Premiéři Česka a Polska podepsali letos 3. února dohodu o řešení vlivu těžby v dole Turów. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy Kč) a ČR stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU.