Doba čtení:2 m, 10 s
Symbolickým vyvezením posledního vozíku bude dnes ukončena těžba černého uhlí na Dole ČSA. Jde o pokračování útlumu těžby společnosti OKD. Před pár dny byla ukončena těžba i na Dole Darkov.
Důl Československá armáda (ČSA) vznikl 1. července 1995 spojením dvou původně samostatných dolů ČSA a Doubrava. Jeho historie však sahá až k samým počátkům dolování na Karvinsku. K této lokalitě se vztahují již první zprávy o nálezech černého uhlí v 18. století, a to v místě zvaném Kamienčok. V roce 1780 zde těžbu zahájil Jan František Larisch-Mönnich. V roce 1856 byly zdejší šachty spojeny do jediného podniku.
Čtěte také:
Zájem zaměstnavatelů o horníky se zvyšuje
Seismická aktivita v revíru OKD
V oblasti dolu Doubrava hledal uhlí baron Richard Mattencloit již v roce 1822. Ze zdejších mělkých šachet vznikla v roce 1836 těžařská společnost, kterou společně vlastnili Mattencloit a Larisch-Mönnich. Rod Larisch-Mönnich vlastnil doly až do vyvlastnění v roce 1945. V roce 1951 vznikl národní podnik Velkodůl Československé armády a byla provedena rozsáhlá rekonstrukce.
V dubnu 2008 vznikl sloučením původního Dolu ČSA a Dolu Lazy Závod Důl Karviná. Důl Lazy OKD uzavřela v listopadu 2019.
Celková rozloha důlního pole ČSA a Lazy je asi 32,2 km2, z toho u lokality ČSA 26,15 km2; zasahuje do katastru obcí na katastrech obcí Orlová, Karviná, Doubrava a Dětmarovice. Základní dobývací metodou je směrné stěnování z pole na zával.
Těžba v dole v posledních letech prudce klesala, zatímco v roce 2009 činila produkce dolu asi 4,2 milionu tun uhlí (v tehdejším Dole Karviná; v celé OKD 10,62 milionu tun), pro rok 2020 měla celá OKD v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih v plánu vytěžit 3,7 milionu tun uhlí (roční produkce 2018 byla 3,65 milionu tun).
Zásoby k 1. lednu 2010 (pro Důl Karviná; dle mezinárodní klasifikace JORC) byly odhadovány na zhruba 97 milionů tun uhlí.
Největší absolutní hloubku má výdušná jáma Doubrava III v lokalitě ČSA – 1176 metrů. Při nadmořské výšce ústí 281 metrů sahá až do hloubky 895 metrů pod úrovní mořské hladiny.
Na Dole ČSA se stalo jedno z nejtragičtějších poválečných důlních neštěstí v Česku – výbuch z března 1977 si zde vyžádal 31 obětí. V listopadu 2014 si důlní otřes v lokalitě ČSA Dolu Karviná kromě tří obětí vyžádal ještě devět zraněných. Dvě oběti si pak vyžádali důlní otřesy v lokalitě Doubrava v březnu 2003 a v listopadu 2008, kdy zde zemřeli dva muži polské národnosti.