Před 20 lety byla ukončena těžba na Dole Fučík v petřvaldské dílčí pánvi Ostravsko-karvinského revíru. Těžba v petřvaldské dílčí pánvi byla zahájena v roce 1835 a ukončena 28. února 1998 na závodě Fučík 1 (Pokrok).

Petřvaldská dílčí pánev Ostravsko-karvinského revíru je situována mezi známější ostravskou částí (na západě) a karvinskou částí (na východě) a je rozdělena do čtyř dobývacích prostorů (Radvanice, Petřvald I, Petřvald II a Poruba) o celkové rozloze 46,15 km2 na katastrálních územích měst Petřvald, Orlová a Šenov, uvedl server zdarbuh.cz.

Čtěte také:
Caterpillar snížil odhad tržeb a zisků
Mobil ušitý horníkům na míru

Geologicky je petřvaldská dílčí pánev mělkou brachysynklinálou, vymezenou na západě michálkovickou vrásou a na východě orlovskou vrásou. Ze severní a jižní strany je petřvaldská pánev vymezena dětmarovickou a bludovickou vymýtinou. Rozvoj hornické činnosti v 19. století v petřvaldské pánvi ovlivnili nejvíce podnikatelé z hraběcího rodu Larischů, knížecího rodu Salmů a rakouského panovnického rodu (arcivévoda Albrecht Rakouský).

Během 163 let zde bylo vyhloubeno celkem 82 jam a celkem vytěženo cca 207 miliónů tun černého uhlí. Nejvyšší těžby bylo dosaženo v roce 1963, kdy bylo vytěženo v rámci 6 důlních závodů (Pokrok, Hedvika, Ludvík, Žofie, Evžen a Václav) celkem 4 181 700 tun uhlí v náročných důlně technických podmínkách ze slojí v ležmém až strmém uložení.

Během historie dobývání bylo ruční dobývání postupně nahrazováno větším podílem mechanizované těžby dobývacími kombajny a v menší míře uhelnými pluhy. Dobývací práce probíhaly v hloubkách až 820 m pod povrchem. Na základě dohledatelných záznamů o ražbách z let 1947 až 1997 lze odhadnout, že v petřvaldské dílčí pánvi bylo vyraženo mezi lety 1835 až 1997 více než 2 tisíce km důlních chodeb a překopů. V letech nejintenzivnější těžby zde pracovalo přes 14 tisíc lidí.

Během existence hornické činnosti v petřvaldské dílčí pánvi došlo na základě záznamů vedených od roku 1887 celkem k 42 mimořádným událostem (výbuchy a vzplanutí metanu, samovznícení, zápary, požáry, důlní otřesy atd.), při kterých přišlo o život 50 pracovníků.

Hornickou slávu, kromě funkčního areálu Vodní jámy Žofie v Orlové, připomíná také dominantní 45 metrů vysoká ocelová těžní věž vzpěrového typu, jámy Pokrok 1/1 (původně Habsburk) v Petřvaldě, která je od roku 1997 prohlášena za kulturní památku.

Mohlo by vás zajímat:
Léčivé koule už patří minulosti
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme