Elektrárně Adularya svitla naděje

Podle Vítkovic Turci špatně odhadli kvalitu uhlí pro elektrárnu. Foto: wikipedia.org

Elektrárna o výkonu 290 MW nese jméno tureckého básníka z 13. století. Foto: wikipedia.org

Dvouleté zpoždění, původní investor po neúspěšném puči odstaven a nový bez peněz, kotel nevhodný ke spalování lokálně dostupného uhlí, hlavní dodavatel v úpadku – proud pohrom pro elektrárnu Yunus Emre v Turecku jako by neměl konce. Nyní se přece jen blýsklo na lepší časy. Věřitelé firmy Vítkovice Power Engineering schválili reorganizační plán a Česká exportní banka (ČEB) slíbila, že zajistí zazimování téměř hotové stavby.

Podle původních plánů měla dnes elektrárna nacházející se 150 kilometrů od Ankary už řadu měsíců dodávat elektřinu, a tím splácet 12miliardovou investici, za kterou se zaručila česká vláda prostřednictvím státní pojišťovny EGAP. Místo toho nyní aktéři spolu s ministerstvem financí řeší, jak stavbu dočasně ochránit před zimními plískanicemi. „Část smluv na zazimování již byla podepsána, další jsou těsně před podpisem,“ uvedl mluvčí rezortu Filip Běhal. Předpokládané náklady činí 54 milionů korun, přičemž ČEB je připravena úvěr v případě nutnosti rozšířit.

Čtěte také:
Bude Česko provozovat tureckou elektrárnu?
Turecká elektrárna nás může přijít na miliardy

Druhá optimistická zpráva přišla dnes z Ostravy. Věřitelé společnosti Vítkovice Power Engineering, kterou coby generálního dodavatele turecké elektrárny přivedl problémový projekt do insolvence, dnes schválili reorganizaci. Toto řešení podporoval jak management, tak odbory. Firma vlastněná Janem Světlíkem si má ponechat pouze nejdůležitější oblasti výroby a hledat strategického investora. Ze sumy 74 miliard korun přihlášených do insolvenčního řízení uznal insolvenční správce pouze pohledávky za 3,7 miliard. Reorganizační plán by měl být vykonán do dvou let.

Budoucností elektrárny společnosti Adularya se minulý týden zabývala také česká vláda. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) jí představil pět možných scénářů od rychlého dokončení projektu za cenu další půjčky ve výši přibližně 1,5 miliard korun až po zažalování tureckého státu. Vláda, ČEB ani ministerstvo však nechtějí s poukazem na obchodní tajemství prozradit, kterou z těchto cest se hodlají Češi vydat.

„Jelikož se jedná o největší projekt česko-turecké obchodní spolupráce, který má zásadní mezivládní rovinu, naprostou prioritou vlády je komunikace na bilaterální úrovni s vládou Turecka,“ odkázal mluvčí ministerstva František Kotrba na nejbližší cestu ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) do Ankary. Ta se skuteční 12. a 13. prosince a premiér již ministra požádal, aby případ elektrárny při té příležitosti otevřel.

Mohlo by vás zajímat:
Po bagrech zůstaly mokřady a čistá voda
Ze starého lomu je špičkové golfové hřiště
VIDEO: Jezero Most napuštěné za minutu