Doba čtení:2 m, 21 s
Burzovní cena elektřiny, která tvoří podstatnou (téměř poloviční) část zákaznických faktur, letí vzhůru už od roku 2016. Nyní to začínají pociťovat i čeští spotřebitelé. A bude mnohem hůř.
Ještě před třemi lety se 1 megawatthodina prodávala na středoevropských burzách kolem 26 eur, teď je nad 50 eury. Zvýšení cen se opožděně začíná projevovat i v cenách pro tuzemské spotřebitele. K letošnímu červenci podle ČSÚ zdražila českým zákazníkům elektřina v meziročním srovnání o 10,4 procenta. To je však jen začátek. Většina analytiků předpovídá, že elektřina v příštím roce zdraží o dalších 5 až 6 procent, což v rozpočtech domácností znamená několik stokorun ročně. A pak čekají další růst zhruba kolem 10 procent každý rok, minimálně do roku 2025, uvedl server Seznamzprávy.cz
Čtěte také:
Češi u elektřiny řeší hlavně cenu
Drábová zpochybnila německou Energiewende
Na vině jsou drahé emisní povolenky
Tahounem růstu jsou emisní povolenky, které musí podle evropských pravidel elektrárny nakupovat, aby jimi kompenzovaly znečištění ovzduší. Zdražuje to výrobu elektřiny. Ještě kolem roku 2014 se dala povolenka pořídit za necelá tři eura. Poté ale evropští politici začali přitvrzovat regulaci. V roce 2017 se daly koupit pod 10 eur, loni už se přehouply přes 20 eur, letos míří ke třiceti a čeká se další růst.
„Povolenky zdražují hlavně kvůli zavedení stabilizačního fondu MSR (Market Stability Reserve – pozn. red), který funguje od letošního roku. Fond vytváří na trhu nedostatek povolenek, odsává ty volné. Ale korekční mechanismus je pomalý a politici regulaci zřejmě přestřelili,“ uvedl expert na energetický trh Michal Skalka, bývalý manažer ČEZ, který dnes řídí komoditní obchodování ve skupině Sev.En Energy.
Povolenky, stejně jako další nástroje uhlíkové regulace, budou pro výrobce energie představovat stále větší zátěž – a to se bude promítat do ceny. Důvod? Evropská unie v čele s Německem, které výrazně ovlivňuje i český energetický trh, chce rychlejším tempem než dosud snižovat emise skleníkových plynů.
Problémem je i klesající výroba
Německo se navíc chystá do roku 2022 odstavit jaderné elektrárny a urychlit zavírání uhelných. „Na straně nabídky tak v Německu jen kvůli jádru vypadne 10–12 tisíc megawattů výkonu. K tomu přijde útlum uhlí,“ uvedl Skalka, podle něhož půjde v regionu o „masivní výpadek nabídky“. Spotřeba elektřiny přitom stále roste. „Poptávka po elektřině prakticky nikdy neklesá, nejvýš zažije při nějaké krizi krátkodobý šok. Pořád přibývá lidí, spotřebičů, teď k tomu nastupují elektromobily,“ vysvětlil Skalka.
Zavírání uhelných elektráren se nevyhne ani Česko a na rozdíl od Němců zatím nemáme jasno, čím se jejich výpadek nahradí. Výroba v regionu každopádně půjde dolů a oslabení nabídky vždy tlačí vzhůru cenu.
Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
V garáži tento stroj neopravíte