Drábová zpochybnila německou Energiwende

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Foto: MPO

Německá kancléřka Angela Merkelová znovu potvrdila plán přejít nejpozději do roku 2050 na obnovitelné zdroje energie a stát se takzvaně klimaticky neutrální. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové to však není možné.

Podle kancléřky Merkelové už se přitom nemá vést diskuse o tom, „zda toho Německo dosáhne, ale jak toho dosáhne.“ Dana Drábová však v rozhovoru s Info.cz německý plán takzvané „energiewende“ zpochybňuje. Tvrdí, že ho není možné uskutečnit, aniž by lidé vymysleli, jak skladovat přebytečnou elektřinu na „horší časy“.

Čtěte také:
Němci zaplatí za Energiewende až bilion eur
Německo skončí s uhlím do roku 2038

Německo stojí podle některých veřejných zdrojů takzvaná energiewende kolem 32 miliard eur ročně, což už samo o sobě ukazuje, že si tuhle změnu může dovolit jen opravdu silná ekonomika. Jedna věc jsou ale peníze a druhá možnosti techniky. A mě prostě ve škole učili tu fyziku trochu jinak, než jak se o ní dnes mluví v souvislosti s německou „energiewende,“ uvedla Drábová.

Podle ní by při dnešní úrovni techniky a lidského poznání byl pro nahrazení konvenčních zdrojů obnovitelnými potřebný mnohonásobně větší prostor, než jaký dnes zabírají uhelné, plynové či jaderné elektrárny. „Vyrobit prostřednictvím solárních panelů tolik energie jako jaderný reaktor znamená osadit panely obrovskou plochu země, kterou už dnes není kde brát. A pokud ano, pak jedině na úkor polí, lesů, lidských sídel, zbytků volné krajiny, národních parků. To není příliš ekologické, ani společensky únosné. A stejně by to ale nevyřešilo další problém obnovitelných zdrojů,“ uvedla Drábová.

Ten tkví podle ní v tom, že obnovitelné zdroje nejsou stabilní. „A my přebytky jejich výroby prostě stále neumíme skladovat. Nedokážeme si schovat energetické přebytky z doby, kdy v neděli v poledne svítí slunce a využít je v noci. Ono se snadno napíše, že třeba ve Velké Británii nebyla týden v provozu jediná uhelná elektrárna, protože veškerou energii dokázaly zajistit větrné elektrárny a solární panely. Jenže, co když najednou přestane foukat vítr a svítit slunce? Takovou situace zatím jen pomocí obnovitelných zdrojů řešit neumíme,“ vysvětlila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Ta zároveň upozornila, že u technologií, které se využívají k výrobě elektřiny pomocí slunce či větru, je označení obnovitelné velmi diskutabilní. „Prakticky všechny tyto technologie využívají vzácné kovy. A vzácné znamená, že je jich nedostatek a konečné množství. Nejsou obnovitelné. Navíc jejich těžbou rabujeme rozsáhlé přírodní oblasti v Africe nebo v Asii. A to kvůli tomu, abychom měli v Evropě čistou energii,“ uvedla Drábová.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
V garáži tento stroj neopravíte