Doba čtení:5 m, 16 s
Jihoafrická republika se v současné době potýká s vážnou krizí dodávek elektřiny, která se rok od roku prohlubuje a vede k nucenému přerušování dodávek elektřiny. Elektřina je někdy nedostupná i 10 hodin denně. Nedostatek je důsledkem častých poruch stárnoucích uhelných elektráren, které tvoří 74 procent výrobní kapacity země.
Teoreticky by energetickou krizi vyřešilo zlepšení výkonu a spolehlivosti stávajících uhelných elektráren. Toto řešení je v některých kruzích podporováno. K uspokojivému fungování by však mnoho elektráren vyžadovalo kompletní rekonstrukci, která by byla časově náročná a neúměrně nákladná, uvedl server thesouthafrican.com.
Podle odhadů potřebuje Jihoafrická republika k překonání současného deficitu přibližně 6 000 MW dodatečné kapacity. Pro zlepšení budoucích dodávek elektřiny se stále uvažuje o výstavbě nových uhelných, jaderných nebo plynových elektráren, ale ty obvykle vyžadují dobu výstavby 10 let.
Obří uhelky čelí problémům
Elektrárna Kusile o výkonu 4 800 MW a její dvojče Medupi jsou dvě největší elektrárny v Jihoafrické republice a patří mezi největší uhelné elektrárny na světě. Jejich výstavba byla uvedena do provozu v roce 2007. Tehdy se očekávalo, že zajistí Jihoafrické republice dostatečné dodávky elektřiny a umožní vyřazení starších elektráren z provozu.
Výstavba elektráren však probíhala katastrofálně. Náklady se vyšplhaly na více než dvojnásobek původních předpokladů a výstavba probíhala mnohem pomaleji, než se předpokládalo. Jeden ze šesti bloků elektrárny Kusile stále není dokončen.
V prvních několika letech provozu také dvakrát udeřila kalamita. Škody způsobené výbuchem na čtvrtém bloku elektrárny Medupi v roce 2021 způsobily tak velké škody, že blok dosud nebyl znovu uveden do provozu. V říjnu loňského roku se pak zřítil komín v Kusile. To si vynutilo odstavení tří bloků.
Šéf amerického „ČEPS“ varuje před energetickou katastrofou
Jaderná elektrárna pracuje jen na poloviční výkon
Jaderná elektrárna Koeberg o výkonu 1 800 MW se v posledních desetiletích podílela na výrobě elektřiny v Jihoafrické republice zhruba 5 procenty. Její původně plánovaná 40letá životnost skončí v roce 2024. Pro prodloužení její provozní licence o dalších 20 let požaduje národní jaderný dozor konkrétní výměny a modernizace dílů, z nichž nejvýznamnější je instalace nových parogenerátorů.
Původně se předpokládalo, že dokončení těchto operací bude trvat 10 měsíců (pět měsíců pro každou ze dvou jednotek Koeberg). Pokus o modernizaci první jednotky na začátku loňského roku byl přerušen poté, co se ukázalo, že přípravy projektu nejsou kompletní.
Druhý pokus byl zahájen v lednu letošního roku. Bylo však již přiznáno, že tato etapa, která měla původně skončit v červnu, nebude dokončena nejméně do srpna. Poté bude zahájen obdobný proces pro druhý blok, po němž bude následovat 200denní plánovaná odstávka.
Koeberg tak fakticky běží pouze na poloviční výkon a tento stav bude pravděpodobně pokračovat až do roku 2025.
Plovoucí plynové elektrárny vyvolaly podezření
Uprostřed jasných známek prohlubující se energetické krize oznámil ministr nerostných zdrojů a energetiky v roce 2021 úspěšné nabídky na dodávku 2 000 MW nouzového výkonu. Většina této zakázky, 1 200 MW, byla přidělena turecké společnosti Karpowership, která disponuje flotilou plovoucích plynových elektráren, jež mají být dopraveny a zakotveny ve třech jihoafrických přístavech – Richards Bay, Nqurha a Saldanha.
Přidělení zakázky vyvolalo kontroverze a obvinění, že zadávací podmínky tohoto kola nabídkového řízení znamenaly nespravedlivé zvýhodnění společnosti Karpowership. Soudní námitky zpochybňovaly také zákonnost schválení vlivu na životní prostředí.
Klíčovou námitkou proti dohodě s Karpowership je, že by se tím upevnilo to, co je vykreslováno jako dohoda o dočasném nouzovém napájení na dobu 20 let.
Tato námitka a zpoždění některých dalších projektů, které se dostaly do finančního finále, znamenají, že nouzový program má nejméně roční zpoždění. Některé z nich by mohly být uvedeny do provozu na konci roku 2023, ale přidaná kapacita by snížila nedostatek elektřiny v Jihoafrické republice jen mírně.
Vlna veder ve východní Asii zvýší spotřebu uhlí i emise
I na jihu Afriky jsou OZE nestálé
Program nákupu energie z obnovitelných zdrojů pro nezávislé výrobce energie byl navržen tak, aby umožnil výrobu převážně solární a větrné energie soukromými developery, kteří by ji pak prodávali energetické společnosti Eskom.
Vzhledem k nestálosti slunečního a větrného svitu vyrábějí solární a větrné farmy v Jihoafrické republice v průměru jen asi 25 % (solární) a 35 % (větrné) energie, kterou mohou vyrobit za ideálních podmínek. K pokrytí národního nedostatku 6 000 MW pouze jednou z těchto technologií by tedy bylo zapotřebí solárních farem o celkové kapacitě 24 000 MW nebo větrných farem o celkové kapacitě 18 000 MW.
V současné době probíhají dvě kola zakládání nových elektráren v rámci programu obnovitelných zdrojů. V prvním z nich by mělo být do začátku roku 2025 uvedeno do provozu 1 000 MW solárních a 1 600 MW větrných elektráren, zatímco ve druhém kole bude přibližně o rok později dokončeno dalších 1 000 MW solárních projektů.
Nový ministr pro energetiku nedávno představil megainiciativu na instalaci 15 000 MW solárních a větrných elektráren. To by sice masivně zmírnilo nedostatek elektřiny, ale výstavba tak velkého počtu solárních elektráren najednou by byla velmi náročná kvůli možným překážkám při dovozu a nedostatku kvalifikovaných instalatérů. Takže zatímco některé z těchto elektráren by mohly být hotovy do konce roku 2025, celý program si pravděpodobně vyžádá pět let.
Největšího pokroku při zrychlování výroby elektřiny bylo dosaženo díky iniciativám v oblasti malých solárních instalací, od solárních farem v obcích nebo soukromých podnicích až po solární panely na střechách domácností. Ačkoli je tato složka stále poměrně malá, koncem loňského roku prezident oznámil, že se připravují projekty o celkovém výkonu 9 000 MW.
Navzdory významnému růstu v této oblasti brání zavádění soukromých solárních zařízení stejná omezení, s nimiž se potýkají programy obnovitelných zdrojů energie: nedostatek dovozních kapacit a kvalifikovaných pracovníků. Obce a menší subjekty, které jsou schopny tyto programy zprovoznit, sice pocítí značnou úlevu od výpadků elektřiny, ale tyto iniciativy pouze mírně sníží vnitrostátní nedostatek.
Jakákoli nápravná opatření proti jihoafrické energetické krizi, která jsou nyní iniciována nebo se již připravují, nebudou mít v tomto roce významný dopad. Projekce rovněž předpokládají, že se v nejbližší době nevyskytnou žádné závažné komplikace, jako byla loňská havárie v Kusile.
Ke konci roku by mohlo dojít k navýšení výrobní kapacity o 1 000 až 2 000 MW, ale výrazné snížení nedostatku elektřiny bude možné až ke konci roku 2024, pokud budou v té době opravy elektrárny Kusile dokončeny podle očekávání a kdy by mělo být uvedeno do provozu několik iniciativ v oblasti obnovitelných zdrojů energie.