Energetický balík EU – šance pro uhlí?

Uhelné elektrárny i doly získají díky energetickému balíčku jistotu do roku 2026. Foto: Pixabay.com

Uhelné elektrárny i doly získají díky energetickému balíčku jistotu do roku 2026. Foto: Pixabay.com

Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise pověřený projektem Energetické unie, tento týden na bratislavské konferenci nešetřil superlativy. Představený balík opatření má přinést nevídanou revoluci v evropské energetice. Jaká budoucnost pro uhlí se skrývá pod optimistickými čísly o poklesu emisí i nezaměstnanosti a růstu investic?

Čerstvý unijní energetický projekt stojí na třech pilířích. Na prvním místě je zvyšování energetické účinnosti, na druhém obnovitelné zdroje energie a konečně třetí prioritou je snaha o férové ceny pro koncové spotřebitele. Kromě širokého okruhu dodavatelů by zákazníci měli mít k dispozici i spolehlivé nástroje, které jim výběr usnadní.  „Vytvoříme všechny předpoklady pro to, aby se spotřebitelé mohli stát i výrobci elektřiny, pokud si to budou přát. V žádném sektoru jsme ještě tak neposilnili postavení spotřebitelů,“ je přesvědčen Šefčovič.

Čtěte také:
Bude Česko provozovat tureckou elektrárnu?
Turecká elektrárna nás může přijít na miliardy

Nejdůležitější návrhy jsou skryté pod hlavičkou podpory obnovitelných zdrojů. Podle dřívějších předpokladů Komise potvrdila cíl zvýšit jejich podíl do roku 2030 na 30 procent. K tomu mají posloužit národní energetické a klimatické plány.Ty však v řadě zemí nejsou ještě ani na papíře a není zřejmé, jak to bude s jejich vymahatelností.

Podstatnější změnu však představuje záměr zrovnoprávnit obnovitelné zdroje a konvenční elektrárny. Nové větrné, solární a další „zelené“ elektrárny by měly ztratit nárok na to, aby jejich elektřinu distributoři povinně odebírali do svých sítí za dotovanou cenu. „Je to důležitý krok k narovnání celého trhu a k začlenění obnovitelných zdrojů do opravdového trhu,“pochválil tento krokv rozhovoru pro agenturu Reuters GunnarGröbler ze skupiny Vattenfall.

Odborníci na energetiku se obávali, že tato výhoda pro konvenční elektrárny bude vynulována novými pravidly pro kapacitní mechanismy. Tepelné elektrárny dostávají od státu platby za to, že jsou coby záloha připraveny kdykoli rychle nahradit hrozící nedostatek elektřiny v síti. Očekávalo se, že tato ekology kritizovaná forma dotací bude pro zdroje produkující více než 550 gramů oxidu uhličitého na kilowatthodinu zakázána. Ve finálním návrhu však byl konec kapacitních plateb, na které by dnes naprostá většina uhelných elektráren nedosáhla, odsunut až na rok 2026. Stejný limit má platit i pro výstavbu nových tepelných bloků.

Ekologické organizace přijaly nový unijní plán s rozhořčením: „Komise nejenže dupla na brzdy v případě obnovitelných zdrojů, navíc chce vládám umožnit rozdávat peníze téměř všem uhelným elektrárnám po dobu nejméně dalších deseti let,“ uvedla pro deník Guardian mluvčí organizace Greenpeace Tara Connollyová.

Nynější energetický balík je posledním milníkem na cestě ke vzniku Energetické unie, která patří mezi priority Evropské komise na rok 2017. Balíček by měl osmadvacítce přinést investice v hodnotě až 4,8 bilionů korun ročně, vytvořit na 900 tisíc nových pracovních míst a zvýšit HDP o jedno procento.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Takhle po sobě uklízejí horníci
Největší jezera v ČR vznikla díky těžbě uhlí
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů