EU jako zelený technologický lídr? Zatím ani náhodou!

V hlavních směrech nových technologií pro bezuhlíkovou výrobu elektřiny se Němcům a Dánům daří ve větrných elektrárnách. To je ale za EU všechno. Foto: pixabay.com

Úsilí o snižování emisí CO2 a snad i o celkové menší znečišťování světa se rozhodla do čela rozhodně postavit Evropská unie. Podle bruselských politiků a aktivistů na pozici „globálního klimatického lídra“ EU vydělá.

Svět si bude od evropských firem pořizovat technologie, které mu pomůžou k bezuhlíkové energetice. Zhruba tohle tvrdí zastánci drakonických „klimatických opatření“ napříč Evropou. Jenže zapomínají na skutečnost, že v evropských státech je takových technologií pomálu.

Čtěte také:
Stabilita výroby z OZE je iluze
Cena za nové větrníky vám vyrazí dech

Solární panely, na které sází zelení, se až na výjimky vyrábějí v Číně. S větrnými turbínami, které jsou druhým pilířem zelené energetiky, je na tom Starý kontinent o něco lépe. Dva zdejší výrobci – Vestas a Siemens Gamesa – patří mezi čtyři největší na světě (spolu s americkým GE a čínským Goldwindem). Zatím. Například údaje o výrobě větrných elektráren za rok 2017 totiž jasně ukazují, že situace se může rychle změnit (zde).

Siemens Gamesa (Německo/Španělsko) a Vestas (Dánsko) byly s náskokem první. Třetí místo však již patřilo čínskému Goldwinu, který díky domácímu trhu prudce rostl. Za letošní rok by tak měl, podle odhadu společnosti Wood Mackenzie (zde) poskočit na druhé místo. V první dvanáctce světových producentů VTE jsou však kromě Goldwinu ještě další čtyři výrobci. Sečtený podíl čínských firem ještě nevyváží ani výrobu Siemensu a tedy ani součet evropských firem, ale je nepřehlédnutelný. Situace je o to vážnější, že ve špičce výrobců VTE Čína s pěti firmami jasně dominuje. Druhé je Německo (4, byť budoucnost Senvionu není úplně jasná), Dánsko a USA mají po jedné firmě.

V této oblasti tedy EU má zatím co nabídnout. Zdaleka však není výhradním poskytovatelem technologie. Ve spojení s čínskou konkurencí se tak nabízí obvyklá otázka – dokážou být evropské firmy levnější. (I kvůli tomu, že v EU stále rostou ceny elektřiny, jež tlačí nahoru také podpora obnovitelných zdrojů, včetně VTE a samozřejmě emisní povolenky).

Důležité však je pamatovat si, že ve skutečnosti nemá co nabídnout EU, nýbrž jen Německo a Dánsko.

Další perspektivní odvětví moderní bezuhlíkové energetiky představují modulární jaderné reaktory. Pohled na mapu (zde) ovšem ukazuje, že ani v této disciplíně evropské státy jaksi na špici nejsou. Tam jsou Spojené státy, Rusko, Čína, Argentina a Korea. Takže z modulárních reaktorů do pokladen průmyslových evropských států mnoho příjmů zřejmě nepoplyne. Snad bude náš kontinent úspěšnější alespoň s termonukleárním reaktorem ITER, jehož je EU hlavním partnerem.