
Dobře už bylo. Mohlo by samozřejmě být ještě hůř, ale i překonání koronaviru a jeho následků dá pořádně zabrat. Což nezvládne dobře ani současné vedení Unie, ani vedení mnoha evropských států.
Ve většině evropských zemí a v EU – soudě podle novinových zpráv – buď nemají dost vlastního zdravotnického materiálu, nebo lidé houfně nerespektují pokyny, případně země nepostupují proti viru dostatečně razantně, nebo nemají v čele politiky, kteří by současnou situaci zvládli. Není se úplně co divit. Již 30 let žijeme v přesvědčení, ve kterém se vzájemně utvrzujeme, že už se nic špatného nemůže stát. Tím myslím všechny státy v Evropě, obzvlášť pak ty, které jsou členy Evropské Unie.
Čtěte také:
Ursula nepodcenila jen koronavirus
Energetické firmy umožní lidem „home office“
Tomu odpovídá to, jak většina politiků a veřejnosti vnímá třeba úlohu vojáků a policistů. Jak média bagatelizují diskuze o bezpečnosti a nelegální migraci, nebo jak většina evropských politiků věří tomu, že koly ekonomiky může otáčet jen vítr a slunce. Odpovídají tomu i další „velká“ témata, jako jsou veřejné záchody společné pro obě pohlaví a ostatní pohlavní agenda, nebo nejrůznější práva nejrůznějších menšin, kterým se věnuje spousta politiků a organizací. Většinu času to vypadá, jako by nebylo nic důležitějšího, než počet žen v nějakých orgánech, nebo svatby homosexuálů. Nebo zemědělské dotace.
Ale pak pošle Erdogan tisíce migrantů k nájezdu na řecké hranice a nikdo v Bruselu, Berlíně či Paříži neví, co dělat. Naštěstí to zatím ví řecká vláda.
Když naplno udeří virus, předsedkyni Evropské komise připadá nejpotřebnější chtít po členských státech, aby nezavíraly hranice, ale dělaly na nich zdravotní kontroly (zde). A také to, aby si „solidárně“ prodávaly zdravotnický materiál, i když ho samy mají nedostatek. Virové příklady z tuzemska jsou nyní dostatečně známé, takže není potřeba je teď popisovat.
Problémy s dodávkami roušek a respirátorů se týkají více méně celé Evropy (soudě podle běžně dostupných zpráv) a minimálně část Evropy hledá dodávky a spásu v Číně. To ukazuje, že v krizových plánech a zásobách není něco v pořádku. Proč? Připadala odpovědným v minulé dekádě možnost pandemie nesmyslná? Nechali se, stejně jako většina evropské populace, ukolébat tím, že ptačí chřipka, prasečí chřipka, SARS, náhle se v Asii vynořivší nemoci, před kterými varovalo WHO a média, se podařilo rychle zabrzdit? Věřili tomu, že se to povede vždycky? Zjevně se spletli.
Pletou se stejně, když evropské armády dimenzují spíš na boj proti teroristům, než na konflikt klasického typu? Je správně, že většina států EU již nemají armády, které by dokázaly efektivně bránit integritu toho kterého státu? Což se týká i Německa, jehož prakticky rozloženou armádu vedla posledních šest let jistá Ursula von der Leyenová (o jejím působení například zde a zde).
Stojí v čele evropských zemí a Evropské komise skuteční odpovědní lídři, nebo jen předsedové vlád do dobrého počasí?
O tom, že platí jen druhá možnost, svědčí i to, že schválili Leyenové její nápad na bezuhlíkovou Unii do roku 2050. Ukazuje totiž, jak moc se v Evropské unii rozmohlo přesvědčení, že hůř už tady nikdy nebude. A jak silně zakořenilo. Ukazuje, jak moc proto státy odvykly být připraveny na potíže a krize, jak nemají potřebné kapacity. (Pro Boha, jak by vypadala zdravotní péče, kdyby vypukla válka?)
Současná situace v celé nahotě ukazuje, jak jsou současné koncepty Evropské unie připravované jen pro skleníkové podmínky. Což je přesně případ celého zeleného konceptu zvaného Zelená dohoda.
Stojí na výrobě energie ze slunce a větru. Slunce ani vítr se nedají řídit a téměř všechny solární a valná většina větrných elektráren se vyrábí v Asii (podobnost s výrobou zdravotnického materiálu?). Země, které si kvůli své poloze nevyrobí dost elektřiny ze slunce a větru, ji budou dovážet. Zase podobnost? Kromě toho není úplně zřejmé, jak by se efektivně exportovala elektřina ze Španělska do Česka, například. Naprosto není vyřešení skladování elektřiny. Suroviny pro výrobu baterií se navíc těží jen na pár místech na světě. Baterie se samozřejmě vyrábějí v Asii. Další podobnost?
Dovedete si představit, jak budoucí šéfové členských zemí, případně Unie samotné, zvládají výpadek elektřiny, způsobený třeba tím, že je dlouhodobě zataženo? Proti tomu by nynější situace s koronavirem, byla možná jen drobnou lapálií. Jakkoli to dnes tak nevypadá.
Konečně i do českých médií pronikl hlas vojáků, kteří říkají, že pořizovat všechen zdravotnický materiál v Číně je bezpečnostní riziko. Že je potřeba znásobit tuzemské kapacity (zde). Bude to stačit, ke změně přístupu? Pomůže k tomu nynější zkušenost, kdy bylo (a vlastně stále je) 10 milionů lidí rukojmím Číňanů, kteří nechtějí vpustit naše letadla, aby objednaný a uhrazený zdravotnický materiál, tedy především stále kriticky chybějící roušky a respirátory odvezly (zde a zde)? (S nesmyslným vysvětlením nakonec s materiálem budou létat čínská letadla. Až po tom, co jim v televizi poděkoval prezident…)
Změní se něco?
Již před dvěma roky generál Petr Pavel na 14. Pražské bezpečnostní konferenci upozorňoval na bezpečnostní riziko spojené se závislostí na Rusku (zde). Od té doby se plyn, pocházející většinou z Ruska, stal pro zelené aktivisty „přechodovým“ palivem, které má zvláštní zacházení. Spočívá v tom, že proti uhlí aktivisté agresivně vystupují, proti plynu nedělají nic. V očích mnohých má dokonce plyn být tím zdrojem, který poskytoval regulační a jakkoli krizový výkon evropské energetice. Jenže, kolik vlastního plynu mají unijní země?
Víra v to, že se nic nestane, nebo že se to nějak zvládne, zdeformovala za pár desetiletí vnímání většiny Evropanů. Je to vidět i na současných textech bývalého prezidenta Václava Klause, který je kvůli „zeleným“ zvláštně skeptický k principu předběžné opatrnosti (zde). Dodržování tohoto principu se přitom postaralo o to, že druh homo sapiens sapiens stále existuje. Jestliže předběžnou opatrnost odmítá výrazný pravicový politik (dlouhodobě i ve vztahu k Rusku), těžko se můžeme divit tomu, že ji odmítá brát v úvahu levice, ke které momentálně patří většina evropských politiků.
Evropské vlády, včetně té české, upírají svůj zrak k východu a vyhlížejí letadla s rouškami a respirátory z Číny. Prezident Spojených států Donald Trump místo toho aktivoval ustanovení o válečné výrobě (zde).
Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších uhelných dolů
TOP 10 navždy bohatých
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu