
Americkému koncernu General Electric hrozí, že ve Francii bude muset zaplatit obří pokutu. Firma totiž nedodržela slib, že v zemi vytvoří tisíc pracovních míst.Celková pokuta se může vyšplhat až na 34 milionů eur (zhruba 880 milionů korun).
Před čtyřmi lety se o energetickou divizi předního průmyslového podniku Alstom utkali dva hráči, německý Siemens a právě americký koncern General Electric. Jejich souboj trval téměř dva měsíce. Zvítězili Američané, kteří pak za energetickou divizi zaplatili 12,4 miliardy eur, uvedl server iHned.cz.
Čtěte také:
Francie do roku 2025 uzavře 17 reaktorů
Francie nezavede daň pro uhelné elektrárny
Součástí kontraktu však byl i závazek, že General Electric vytvoří ve Francii do konce roku 2018 tisíc pracovních míst.Jenže zhruba rok poté, co dohodu uzavřela, společnost General Electric oznámila rozsáhlé propouštění. Tehdy kvůli nízkým cenám ropy a plynu propustila v evropských závodech 6500 lidí. Loni v listopadu dostalo výpověď dalších 12 tisíc zaměstnanců, většinou pracujících mimo americký trh.Tyto dvě vlny propouštění se sice Francii vyhnuly, General Electric ale svůj slib, který dala socialistické vládě v roce 2014, nedokáže splnit. Ministru financí Brunovi LeMairovi to minulý týden oznámil výkonný ředitel amerického podniku John Flannery, který se ujal vedení firmy loni v srpnu.
Důvodem je „nepříznivá situace na trhu“.Tedy vedle nižších cen ropy a plynu také odklon k obnovitelným zdrojům, což snižuje poptávku po zařízeních na výrobu energie z fosilních paliv, jež firma vyrábí. Tržby General Electric loni klesly zhruba o procento na 122 miliardy dolarů.
Flannery upozornil, že z plánované tisícovky firma zatím vytvořila pouze 323 nových pracovních pozic. Francouzská vláda se tak dostala pod tlak od opozice a hlavně pak od socialistů, aby General Electric za nedodržené závazky pokutovala.
„Dohoda mluví o pokutě 50 tisíc eur za každé pracovní místo, které nevznikne,“ uvedla pro televizi BFM TV ministryně práce Penicaudová. Uznala ale, že podnik byl v nelehké situaci. Celková pokuta se může vyšplhat asi na 34 milionů eur, v přepočtu na 880 milionů korun.
Záležitost má hlavně symbolický význam. Je to test pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který vystupuje jako probyznysový lídr, jenž se snaží do Francie nalákat zahraniční investory.
Ne všichni navíc s pokutou pro podnik z USA souhlasí. Například poslanec Macronovy vládní strany Republika vpřed GillesLeGendre uvedl, že Paříž by nejprve měla zhodnotit, zda byl tento slib vůbec uskutečnitelný.
Mohlo by vás zajímat:
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry
Prašnost v lomu snižuje i mlžná stěna