Doba čtení:2 m, 29 s
Životní jubileum vybízí ke gratulacím i k rekapitulacím, nebo dokonce reflexím. České noviny se soustředily na první dvě možnosti, tu třetí propásly. Jenže ta je nejdůležitější.
Osmnácté narozeniny ekologistické aktivistky Grety Thunbergové neopomněly noviny připomenout. Popisovaly její životní cestu, důvody rozhodnutí pro její „Skolstreik för klimatet“ i její rozhodnutí si v budoucnu nikdy nekoupit oblečení, nebo neletět letadlem. Došlo samozřejmě i na setkání s předními světovými politiky a na nejrůznější ocenění, či charitativní činnost v souvislosti s koronavirem. Bohužel se v obsáhlých textech jaksi neobjevovaly informace o tom, že jde o autistku. Například v článku Lidovek (zde) byla jen v závěru zmínka o psychických problémech. A to ještě v kontextu kratičké informace o těch, kteří s ní nesouhlasí, což jsou podle autora „konzervativní a pravicoví politici“. A iDnes se nezmínil ani o tom (zde).
Čtěte také:
Přiznáme a snížíme emise metanu, slibují těžební giganti
Kovačovská: Uhelná komise ukáže, kolik plynu bude potřeba
Takový způsob informování názorně ukazuje, proč média hlavního proudu ztrácejí důvěru a jsou označována například za aktivistická, neolevicová, nebo ekologistická. Příběh Grety Thunbergové je bezesporu velmi zajímavý a inspirativní a jistě stojí za to o něm psát. Jen je potřeba při tom nezamlčovat. Především to, že mladá Švédka má stanovené lékařské diagnózy. Což se pravděpodobně projevuje v jejím přístupu k řešení problémů a k životu samému. A také se to pravděpodobně projevuje v ochotě, nebo přímo schopnosti vnímat informace a argumenty, jež stojí proti jejímu názoru. Vždyť i Gretin otec v médiích přiznal, že aktivismus je pro jeho dceru terapií, která ji vytrhla z depresí a v podstatě ze stavu, kdy se rodina obávala o její život. Odmítala totiž jíst (zde a zdaleka nejen tam). U veřejně činné osoby se proto tato fakta nesmí zastírat!
Článek se také ani v náznaku nezmínil o tom, že by na požadavcích mladé aktivistky nebylo něco v pořádku. V absolutním nepořádku je přitom již její základní požadavek na to, aby politici jednali hned, okamžitě. Jak si to představuje? Že se třeba v průběhu půl roku prostě prakticky vypne svět? Protože nic jiného by zastavení jakékoli lidské produkce oxidu uhličitého neznamenalo. Tohle si pravděpodobně aktivističtí novináři uvědomují. Přesto dokola píší o Gretině nespokojenosti s reakcí politiků a o požadavku okamžité akce.
Zcela přitom ignorují jakoukoli informaci, jež není v souladu s mantrou „klimatické změny“, jež vystřídala „globální oteplování“. (Tomu mimochodem předcházelo v novinách globální ochlazování, ale o tom už se nemluví.) Takže třeba zprávu o tom, že ledovců bylo před 6000 lety v Alpách méně než nyní (také Lidovky, zde), do kontextu diskuze o míře vlivu člověka na klima nedají. Ovšem jakoukoli jinou zprávu o současném úbytku ledovců kdekoli do kontextu s této diskuze zařadí. Což s objektivní diskuzí, nebo objektivní novinařinou nemá nic společného.
Kvůli takovému přístupu, pro který se těžko hledá jiné označení než zaslepený, fanatický, či dogmatický, se však jen obtížně hledá shoda při snaze vyřešit skutečné problémy lidstva. Které plynou i z toho, že se zřejmě mění klima. Což je jev, který lidstvo zastavit nedokáže.