Hájek: Evropská komise porušuje evropské zákony

Přinášíme první část rozhovoru s ředitelem Teplárenského sdružení ČR Martinem Hájkem, ve které mluví především o vztahu Evropské komise k tuzemské energetice a teplárenství.

„Jeden rodinný domek se starým kotlem na pevná paliva vyprodukuje stejné emise prachu jako teplárna při výrobě tepla pro 300 bytů. Více než polovina jemných prachových částic pochází právě z lokálních topenišť. Naopak podíl veřejné energetiky na emisích prachu se v roce 2015 pohyboval kolem šest až sedm procent,“ vysvětluje Hájek. Evropská komise a ekoaktivisté ovšem pokračují v tažení proti elektrárnám a teplárnám, což již velké snížení emisí nemůže přinést.

Čtěte také:
Teplárníky zklamalo rozhodnutí vlády
Nové emisní limity vyjdou na miliardy

V médiích se nyní hojně probírají dopady aktuálních požadavků Evropské komise (EK) na snížení emisí z velkých zdrojů, jako jsou elektrárny a teplárny (spalovací stacionární zdroje nad 50 MW instalovaného tepelného příkonu). Co konkrétně Unie požaduje a je to technologicky reálné?

Unie požaduje další zpřísnění, tedy snížení limitů vypouštěných emisí. Problém je v tom, že to požaduje v termínu, kdy už jsou provozu nová zařízení na snížení emisí podle původních limitů vyplývajících ze směrnice o průmyslových emisích. Požadavky jsou v některých případech natolik „nadoraz“, že je s technologiemi, do kterých provozovatelé elektráren a tepláren již investovali, nemusí jít splnit. Efekt pro životní prostředí je přitom marginální.

V souvislosti s požadavkem EK jste řekl, že jde o porušení evropské legislativy. V čem to porušení spočívá?

Porušení evropské legislativy má věcnou a procesní stránku. Věcně jsou některé limity nastavené příliš přísně, kdy nebyly zohledněny informace o reálně dostupných technologiích respektive specifika některých paliv. Procesně mám za to, že Evropská komise v tomto případě porušila některá základní pravidla komitologie, čili projednávání ve výborech. Některá ustanovení byla Komisí jednostranně upravena krátce před samotným hlasováním, zástupci států se tedy nemohli řádně seznámit s danými změnami. Komise dále zcela rezignovala na povinnou snahu nalézt široce akceptovatelný kompromis, což potvrdilo schválení o pouhých 0,14 procent hlasů. Evropský soudní dvůr již judikoval, že v případě porušení některých základních procesních pravidel, která mají členským státům umožnit účinnou kontrolu Komise, je přijatý prováděcí právní akt neplatný a také ho svým rozsudkem zrušil.

Mluví se o zhruba 16 miliardách korun, které budou muset energetici investovat, aby podmínky Komise splnili. Je jasné, že je budou chtít získat zpět od svých zákazníků. Je už jasné, jaké ceny půjdou nahoru a o kolik?

Potřeba dodatečných investic se týká pouze zdrojů na uhlí, teplárny a elektrárny na zemní plyn s rozhodnutím Komise problém mít v drtivé většině případů nebudou. Pokud tedy půjdou nahoru ceny tepla, pak ceny tepla vyráběného z uhlí. Zatím je ale velmi předčasné hovořit o jakýchkoliv konkrétních číslech. I oněch 16 miliard je zatím jen hrubý odhad.

Máte přehled o tom, který sektor je vlastně v současnosti největším znečišťovatelem ovzduší?

Nejde říci, který sektor je největším znečišťovatelem, protože máme různé znečišťující látky.  Nicméně z pohledu překračování imisních limitů jsou jednoznačně nejproblematičtějším sektorem domácnosti, respektive spalování pevných paliv v domácích kotlích. Česká republika má největší problémy s překračováním imisních limitů u prachu a benzo(a)pyrenu. V případě prachových částic jsou domácnosti jednoznačně dominantním původcem emisí, v případě benzo(a)pyrenu téměř výhradním. Více než polovina jemných prachových částic pochází právě z lokálních topenišť. Naopak podíl veřejné energetiky na emisích prachu se v roce 2015 pohyboval kolem šesti až sedmi procent. Imisní limity pro oxidy dusíku jsou překračovány jen v Praze a Brně v blízkosti dopravně nejzatíženějších komunikací, tady je tedy jednoznačně na vině doprava.

To znamená, že Unie se soustřeďuje na tažení proti těm, kteří už svůj podíl na znečištění hodně snížili. Nač by se měla nyní soustředit, aby to bylo skutečně efektivní? Na lokální topeniště? Na dopravu? Místo oxidů dusíku na polétavý prach?

Nové emisní limity zaváděné rozhodnutím Komise jsou již v kontextu České republiky do značné míry kontraproduktivní, protože prodraží teplo z centrálních zdrojů a domácnosti mohou mít pak tendenci využívat o dva řády špinavější lokální zdroje. Pro představu jeden rodinný domek se starým kotlem na pevná paliva vyprodukuje stejné emise prachu jako teplárna při výrobě tepla pro 300 bytů. Nemůžeme ale čekat, že za nás všechny problémy vyřeší Evropská unie. Česká republika by měla s emisemi z lokálních topenišť v zájmu svých občanů dělat mnohem více a inspirovat se třeba v Polsku, které umožnilo samosprávám zakázat využívání pevných paliv v lokálních topeništích a třeba Krakov už jde touto cestou. V dopravě je otázka, na kolik je zpřísňování emisních limitů skutečně efektivní. V současnosti se ukazuje, že k němu docházelo do značné míry jen na papíře. Problém je mnohem širší a podvádění se softwarem je ve skutečnosti jen špička ledovce. Emise spalovacích motorů se měří v laboratorních podmínkách a ve skutečném provozu mohou být mnohem vyšší. Řešením je přechod na čistou mobilitu a větší využívání veřejné dopravy, to za nás ovšem Brusel také nevyřeší.

Kolik asi lidí je nyní připojeno na centrální zdroje tepla? (Měly by to být cca 4 miliony?)

Podle posledního šetření ČSÚ Energo 2015 je „dodávkovým teplem“ zásobováno asi 40 % domácností (1,7 milionu) což je něco přes 4 miliony obyvatel České republiky.

Když půjdou nahoru ceny tepla, obáváte se rozpadu trhu s centrálním vytápěním. Ale lidé na sídlištích se přeci nemůžou od dálkových zdrojů jen tak „odstřihnout“ a koupit si do obýváku kamna…

Do bytu si asi kamna koupí málokdo, ale centrální kotel do domu si může pořídit leckdo. V tomto smyslu se dnes teplárny pohybují v konkurenčním prostředí. Zatím bych nemaloval čerta na zeď, legislativa umožňuje také udělování výjimek. Pokud provozovatel prokáže, že dodatečné zpřísnění emisního limitu je spojeno s nepřiměřenými náklady, může dostat výjimku a plnit mírnější limit. Navíc nařízení Komise je napadeno žalobami u Evropského soudního dvora, takže se může stát, že bude nakonec zrušeno a v tom případě budou platit emisní limity dané směrnicí o průmyslových emisích, s nimiž teplárny nemají problémy.

Druhou část rozhovoru přineseme ve středu 14. února.

Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo