Doba čtení:2 m, 36 s
První průzkumný vrt v podbeskydské části Hornoslezské uhelné pánve provedl už v roce 1902 v Paskově francouzský podnikatel Chanov. Po tomto úspěšném vrtu tehdejší majitelé důlních polí – Mostecká uhelná společnost, Vítkovické těžařstvo a Báňská a hutní společnost – intenzivně rozšířili průzkum v celém Podbeskydí.
Rekognoskace geologického podloží probíhala s přestávkami až do počátku 60. let minulého století. Po zhodnocení výsledků průzkumných prací prováděných v průběhu 50. let národním podnikem Uhelný průzkum Ostrava a po schválení výpočtů uhelných zásob v této oblasti se přikročilo k vybudování dvou samostatných dolů. Realizační projekt vypracovali odborníci z Báňských projektů v Ostravě, uvedl Měsíčník Horník.
Čtěte také:
Úřad práce zřídil v OKD mobilní pracoviště
OKD motivuje horníky z Paskova k přesunu
V roce 1960 začala výstavba Dolu Paskov. O dva roky pak později Dolu Staříč; jeho dobývací prostor byl rozdělen na tři samostatné části. Tvořily je závody Staříč I ve Sviadnově, Staříč II ve Staříči a Staříč III v Chlebovicích.
První etapa investiční výstavby Dolu Staříč byla zahájena v roce 1962 hloubením vtažné a výdušné jámy závodu II a výdušné jámy závodu III. V letech 1962 až 1966 bylo vyhloubeno pět jam hlubokých 580 až 817 metrů a zároveň byla zahájena otvírka čtyř pater v úrovni -140 až -439 metrů.
Při budování závodu Staříč 1 byla postavena i experimentální – 28 metrů vysoká – kruhová, železobetonová těžní věž. V té době jediná svého druhu ve střední Evropě. Hlavu těžní věže tvořila kruhová prosklená strojovna. Autorem projektu byl architekt Ivo Lange. V současné době je věž zařazena mezi kulturní památky. Během otvírkových a přípravných prací došlo 24. 2. 1970 v petřkovické sloji 22/f k první průtrži uhlí a plynů s výhozem 205 tun uhlí. Na základě této události byl Staříč zařazen mezi doly s nebezpečím průtrží uhlí a plynů.
Těžba se zde rozeběhla v roce 1971, kdy již bylo vytěženo přes 267 tisíc tun uhlí z porubů a cca 25 tisíc tun uhlí z přípravných prací. Plánované těžby se ovšem dosáhlo až v roce 1986. Nárůst těžby byl totiž ovlivněn v nejvyšší míře dvěma důlními neštěstími, a to 21. 2. 1975 ve slojích R1 a R2 a 30. 12. 1976 ve sloji 22 f, kdy došlo k výbuchu plynů a uhelného prachu na závodě Chlebovice a byla zasažena všechna pracoviště ve východní části dolu. Od počátku dobývání až do konce roku 2016 zde horníci nakopali celkem 46 648 118 tun uhlí.
Oba samostatné doly (Paskov a Staříč) byly od 1. ledna 1994 sloučeny v jeden skupinový důl – odštěpný Závod Důl Paskov. Dobývání uhlí v dobývacím prostoru závodu Paskov skončilo v roce 1999 v důsledku vládou vyhlášeného útlumu. Následně byl závod převeden k Dolu Odra. K další změně názvu došlo 1. ledna 2015, kdy byl Závod Důl Paskov přejmenován na Důlní závod 3 s lokalitami Staříč a Chlebovice. Těžba zde skončila 31. března 2017. A to na základě návrhu představenstva OKD schváleného věřitelským výborem 23. listopadu 2016.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Rypadlo váží jako 2700 škodovek
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu