Doba čtení:3 m, 1 s
Zásob hnědého uhlí připraveného k vytěžení v Česku ubývá. ČTK to řekl vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby (ČGS) Jaromír Starý. Podle údajů ČGS činily takzvané vytěžitelné zásoby hnědého uhlí ke konci loňského roku 612,7 milionu tun, meziročně o 5,2 procenta méně.
Před pěti lety rozhodla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) o prolomení takzvaných limitů těžby na lomu Bílina v Ústeckém kraji. Za původně stanovenými limity se ale zatím netěží, uvedl Lukáš Kopecký, mluvčí Severočeských dolů ze skupiny ČEZ, které lom provozují.
Podle Starého bude nově dostupné hnědé uhlí lomu Bílina do zásob k vytěžení započteno až po vypracování plánu otvírky, přípravy a dobývání (POPD) tohoto prostoru. Severočeské doly mají v plánu za původními limity vytěžit skoro 120 milionů tun uhlí. Těžba se přiblíží na půl kilometru k obcím Mariánské Radčice a Braňany.
Čtěte také:
Starostka: Hornická tradice v Bílině stále existuje
Severočeské doly koupí nové rypadlo za miliardy
„Nyní na těchto lokalitách netěžíme. Pracujeme na plánu otvírky, přípravy a dobývání, na jehož konci bychom rádi měli Obvodním báňským úřadem pro území Ústeckého kraje povolenou těžbu do roku 2035. V roce 2019 nám k tomuto záměru vydalo ministerstvo životního prostředí závazné souhlasné stanovisko EIA (posudek vlivu na životní prostředí),“ řekl Kopecký.
Těžba na ČSA se blíží ke konci
Vláda v roce 2015 naopak ponechala původní limity hnědého uhlí u lomu ČSA, který provozuje společnost Severní energetická ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. „Za územními lity těžby lomu ČSA je ještě více než 700 milionů tun uhlí. Jedná se o nejkvalitnější hnědé uhlí v Česku a také o největší ložisko nejen v ČR, ale i ve střední Evropě,“ uvedla mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová.
Všechny plány a obchodní rozhodnutí skupiny Sev.en se podle ní nicméně přizpůsobily rozhodnutí vlády těžební limity na lomu ČSA zachovat. „V současné době se tedy těžba v lomu ČSA blíží ke konci, do dosažení limitů těžby zbývá ještě zhruba deset milionů tun hnědého uhlí. S pokračováním těžby v této lokalitě nepočítáme,“ dodala.
Čtěte také:
Spor o pozemky okolo jezera Milada
Na rekultivačních jezerech může vyrůst elektrárna
Roční těžba uhlí v Česku podle dat ČGS dlouhodobě klesá, od sametové revoluce klesla o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo necelých 3,2 milionu tun černého a 37,5 milionu tun hnědého uhlí. Celkově známé zdroje hnědého uhlí přitom podle ČGS činí 8,6 miliardy tun hnědého a 16,3 miliardy tun černého uhlí. „Celkové zdroje jsou prozkoumané poměrně dobře. Využitelné nejsou především z ekonomických a ekologických důvodů,“ uvedl Starý.
Miliardy do rekultivací
Na útlum uhlí v ČR se připravují i těžební firmy. Mimo jiné podotýkají, že vynakládají miliardy korun do úpravy krajiny po těžbě. „Za dobu své existence, tj. od roku 1994, jsme vynaložili na rekultivaci pozemků zasažených těžbou přes sedm miliard korun,“ uvedl Kopecký. „Do rekultivací jsme za posledních pět let investovali 1,2 miliardy korun,“ doplnila Sáričková Benešová.
Dodala, že například ve zbytkové jámě v lomu ČSA vznikne zatím nejrozsáhlejší vodní rekultivace v ČR, nové jezero ČSA s plochou asi 670 hektarů. „To je více než dvojnásobná plocha Máchova jezera, které má rozlohu 284 hektarů. S přípravnými pracemi na napouštění budoucího jezera můžeme začít podle platných předpisů až po ukončení těžby a schválení plánu likvidace, tedy nejdříve v roce 2024 až 2025. Zahájení vlastního napouštění odhadujeme nejdříve v roce 2027 nebo 2028,“ dodala mluvčí.