Doba čtení:2 m, 36 s
Není vždy snadné být ředitelem polostátní společnosti. Své o tom vědí například v Unipetrolu.
Přestože jsou odvětví energetiky, těžby surovin, bankovnictví apod. odvětví státem regulovaná, nevzdává se stát zcela ani vlastnické spoluúčasti, neboť je považuje za strategická. Takové polostátní, či zcela státní společnosti pak v daném sektoru působí vedle ryze soukromých subjektů.
Čtěte také:
Odklon od uhlí zdraží elektřinu
Uhlí je komoditním králem roku 2017
Přítomnost státu mezi vlastníky firmy s sebou nese více rysů, někdy kladných, někdy záporných. Mezi ty druhé může patřit někdy až přílišný vliv politiky, který se viditelně projevuje např. v personálním obsazení vrcholných orgánů a manažerských pozic. Čerstvým příkladem je společnost Unipetrol, která v pátek minulého týdne informovala o změně v pozici předsedy představenstva.
V případě Unipetrolu jde o příklad polostátní společnosti, kdy ovšem vliv státu nepřichází z tuzemska, ale ze zahraničí. Mateřskou společností Unipetrolu je polský naftový koncern PKN Orlen. V PKN Orlen, uplatňuje svůj vliv polský stát s podílem 27,5%, který však stačí na to, aby určil výsledek valné hromady, tudíž i obsazení dozorčí rady, a tím i představenstva a klíčových manažerských funkcí. Změny politických poměrů v polské vládě se pak často projevují personálními změnami v PKN Orlen a následně i personálními změnami ve vedení dceřiných společností, včetně Unipetrolu.
O tom, že je personální obsazení vrcholných orgánů Unipetrolu místem častých výměn, svědčí skutečnost, že za poslední dekádu prošlo pozicí předsedy představenstva Unipetrolu šest manažerů, v průměru tedy vydržel jeden předseda představenstva jeden rok a osm měsíců.
Souvislost těchto pohybů s děním v mateřské společnosti je poměrně dobře vidět z přehledu jmen manažerů, kteří byli předsedy představenstva Unipetrolu nebo PKN Orlen v posledních deseti létech (viz tabulka). Nicméně z většího počtu jmen v Unipetrolu je možno asi odhadovat na větší tápání mateřské firmy, jakým směrem svou dceru vést.
Kolem současných personálních změn v Unipetrolu lze sice různě spekulovat (viz různé příklady z médií), ale patrně jde o stejný příběh. Rekonstrukce polské vlády vedla nejprve k nečekané výměně na místě předsedy představenstva PKN Orlen, pana Wojciecha Jasińského na začátku letošního února. Výsledek na sebe nedal dlouho čekat. Nový šéf představenstva PKN Daniel Obajtek začal s personálními změnami i uvnitř finanční skupiny PKN Orlen , včetně Unipetrolu. 21.2. Unipetrol informoval o personálních změnách v dozorčí radě, která nyní provedla změnu v představenstvu.
I v Česku jsou velké polostátní firmy, například energetický koncern ČEZ. Situace v personálním obsazení orgánů společnosti se zdá být ale klidnější než ve výše uvedeném příkladu. Za poslední dekádu se v pozici předsedy představenstva a ředitele společnosti vystřídali jen dva manažeři: současný ředitel Daniel Beneš, který nastoupil do funkce 15.9.2011 a Martin Roman, který byl v této pozici přes sedm let (23.2.2004 – 14.9.2011).
Ať vnímám roli státu řízení polostátních firem jakkoliv, jedno je asi zřejmé. Mohou se tu potkávat odlišné názory a zájmy státu a ostatních akcionářů. Proto je čistějším řešením buď čistě státní, nebo čistě soukromá společnost.
Mohlo by vás zajímat:
Léčivé koule už patří minulosti
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme