Doba čtení:2 m, 24 s
Německo se po zemětřesení v japonské Fušimě zřeklo jádra. Japonci nyní rozhodli o tom, že budou stavět další jaderné zdroje. Protože nevidí jinou cestu. A nejsou sami.
Japonská vláda ve snaze zajistit zemi energii a snižovat uhlíkovou stopu rozhodla o rychlém návratu státu k jaderné energii. Po ničivém zemětřesení ve Fukušimě, které 11. března 2011 těžce poničilo tamní jadernou elektrárnu postavenou u břehu moře, přitom Japonsko plánovalo, že se jádra zbaví do roku 2030. Nyní chce mít do stejného roku 20 až 22 procent elektřiny právě z těchto zdrojů (zde). Pod vlivem této katastrofy se Německo rozhodlo do konce loňského roku odstavit všechny své jaderné zdroje. O tento záměr rozšířilo svůj plán Energiewende, oznámený o rok dříve.
Japonský plán počítá s prodloužením provozu exitujících bloků přes hranici 60 let i s rychlejším opětovným uváděním do provozu nyní odstavených bloků. Vláda má v plánu stavět i nové zdroje a také podporovat inovativní jaderné technologie. Z toho směru se však zatím v nejbližších letech nedá očekávat výrazný posun. Naopak relativně rychlým procesem může být spuštění nyní odstavených bloků. Ostatně již loni vláda ohlásila záměr do léta letošního roku znovu uvést do provozu sedm těchto bloků (zde). Tím by se počet fungujících bloků dostal na 17. Podle zmíněného článku AP vyžaduje splnění vládního cíle, aby do roku 2030 bylo v provozu 27 reaktorů, čehož může Japonsko dosáhnout další reaktivací nyní odstavených kapacit. Výstavba nových zdrojů v daném časovém horizontu by naopak nebyla reálná.
Reaktory budou muset po 30letech provozu získat povolení k prodloužení životnosti o 10 let. Do lhůt se však nebude započítávat doba, po kterou byly odstaveny.
V prostoru EU je jaderná energetika předmětem sporů kvůli zeleným aktivistům a také kvůli odporu bezjaderného Rakouska a Lucemburska a Německa, jež chce své tři poslední jaderné zdroje uzavřít letos na jaře. Jaderné elektrárny v Evropě kromě Němců uzavírá ještě Belgie a Španělsko. I s nimi nyní funguje jádro ve 13 členských státech Celkem sedm států EU plánuje výstavbu nových zdrojů. Naposledy se k tomu záměru přihlásilo Švédsko, jež potřebuje minimálně dva nové bloky (zde). Nizozemsko před dvěma roky ohlásilo záměr postavit až 10 nových bloků (zde). „Analýza ukazuje, že jaderná energie je jednou z nákladově nejefektivnějších možností pro regulovatelný výkon elektráren bez CO2 pro období po roce 2030,“ řekl nizozemský ministr hospodářství a klimatické politiky Eric Wiebes, když o nutnosti nových bloků referoval poslancům.
Podle údajů Evropské skupiny pro jadernou bezpečnost (ENSREG) má jádro v energetice států v EU významnou roli. Francie z ní má 70 procent elektřiny, Slovensko 53 procent, Maďarsko 48, Bulharsko a Švédsko 40, Belgie 39. Česko má z jádra 37 procent elektřiny, stejně jako Slovinsko, Finsko 33, Španělsko 22, Rumunsko 20, Německo 11 a Nizozemsko 10 procent elektřiny.