Doba čtení:2 m, 2 s
Jedná se v případě zrušení indické pobočky Greenpeace o ojedinělý případ, nebo mohou aktivistům nastat krušné časy i v Evropě? Nad tím se zamyslel bloger Marek Hurt. Jeho blog přinášíme v nezkrácené podobě.
Indie zrušila tamní pobočku organizace Greenpeace. Byla vymazána ze seznamu registrovaných spolků a bylo jí nařízeno, ať se rozpustí.
Ochránci životního prostředí prý obcházeli daňové zákony a jejich činnost mířila proti rozvoji země. Konkrétně se aktivisté měli dopouštět daňových podvodů s dary od zahraničních sponzorů. Jednotlivým indickým úřadům členové Greenpeace údajně přiznávali různé částky. Greenpeace, kteří v Indii zaměstnávali přes 300 aktivistů, proti zrušení protestují. Prý jde o snahu potlačit svobodu slova a nesouhlasné názory.
Čtěte také: Indové zrušili Greenpeace
Na vzdálenost téměř osmi tisíc kilometrů se těžko soudí, ovšem o podivném financování ekologických aktivistů se roky spekuluje i u nás, i když s ohledem na havlistickou tradici podpory tzv. občanské společnosti se do skutečného šetření nikdo nehrne. Je ale zřejmé, že provoz tak rozsáhlého aparátu, kterým Greenpeace disponují, stojí velké peníze, stejně jako spektakulární akce, kterými se aktivisté pravidelně zviditelňují. A lidově řečeno, někdo to platit musí.
Podle dostupných informací se oficiální roční rozpočet Greenpeace v České republice pohybuje kolem patnácti milionů korun, které jsou hrazeny z dobrovolných příspěvků. Šeptanda však často mluví i o několikanásobku. Jakkoli může jít o spekulace a třeba i snahu snížit důvěryhodnost aktivistů, není radno mávnout nad tím rukou. Například energetické kampaně Greenpeace jdou totiž jednoznačně na ruku některým lobbistickým skupinám. Konkrétně v tuzemsku bojují aktivisté velmi vehementně proti další těžbě a zpracování uhlí i rozvoji jaderné energetiky. To pochopitelně nahrává zejména provozovatelům solárních elektráren, kteří pobírají obrovské peníze od státu. Nejvyšší kontrolní úřad vyčíslil státní příspěvek na obnovitelné zdroje do roku 2030 na téměř nepředstavitelný bilion korun. Pro lepší představu jde o tisíc miliard, což převedeno na populární nákupní položku znamená 4 miliony vozů Škoda Fabia. To znamená, že prakticky každá česká domácnost by mohla jedno takové auto získat, ale i díky tlaku Greenpeace se v mnohem lepších a dražších autech vozí solární baroni.
Uznávám, že jde o zjednodušující pohled s příměsí demagogie. Jenže obdobnou taktiku používají celé roky i ekologičtí aktivisté vůči těm, proti kterým bojují. Asi by to nemělo smysl řešit, pokud si k tomu nepomáhají podivně vedeným účetnictvím. Indické úřady tvrdí, že ano. Zda jde o ojedinělý případ, nebo začátek vlny, která se třeba rozšíří i do Evropy, to se teprve ukáže.
Mohlo by vás zajímat:
Greenpeace doly nekoupí dostali padáka
Greenpeace otevřeli Pandořinu skříňku