Doba čtení:3 m, 2 s
Iracionální víře, že lidstvo může zastavit takový proces, jako změna klimatu, podléhá čím dál víc politiků. Součástí toho je víra v rok 2050. Do té doby je potřeba – pokud možno – zlikvidovat vlastní ekonomiku. Nebo ji aspoň co nejvíc poškodit. Bez toho to prý nepůjde.
Japonská vláda vyhlásila nejen to, že bude Země vycházejícího slunce do roku 2050 „uhlíkově neutrální“, ale přidala také to, že do 15let skončí se spalovacími motory. Rozhodování politiků ve věci „změny klimatu“ je tak čím dál méně založené na realitě a na odpovědnosti. Neberou v úvahu varování podložená fakty z praxe a určují osud národů na základě extremistické víry a mediální atmosféry či nějakého osobního pocitu takzvané ekologické úzkosti. Což možná mohli „králové z boží vůle“, ale v žádném případě to nesmí dělat demokraticky zvolené vlády.
Čtěte také:
Rakousko vetovalo dotace na vodík z jádra
Energeticky nesoběstačná země blokuje rozvoj vodíku
Japonská vláda, jako by snad byla dávným šógunem, stanovila termín konce spalovacích motorů v zemi bez ohledu na to, co říkají ti nejpovolanější z povolaných. Zástupci japonské automobilky Toyota. Té firmy, o které ještě před nějakými 60lety nikdo nic nevěděl. Pak se o ní sice další desítky let už vědělo, ale nikdo komu záleželo na tom, jak vypadá na veřejnosti, by si do auta téhle značky nesedl. Dnes je to největší automobilka na světě, která zaměstnává 360 tisíc lidí. A je také světovou jedničkou v disciplíně plug-in hybrid. Což jsou ta auta, která mají baterii nabitou ze sítě a k tomu běžný spalovací motor. Na baterii typicky jezdí po městě, což má být pro elektropohon ideální využití a mezi městy pak na běžný motor. Toyota kromě toho vsadila na vodíkový pohon automobilů a pečlivě se vývoji této technologie věnuje, stejně jako prodeji vodíkových automobilů. I v tom je jedničkou.
Přesto varování jejího šéfa japonská vláda nebere v potaz (zde). A to přes to, že stejná vláda má v plánu ještě postavit a provozovat několik uhelných elektráren, které budou emise jen vypouštět místo elektromobilů. Vláda nebere v úvahu ani varování firmy před nedostatkem elektřiny. (Jen v desetimilionovém Česku by přitom náhrada automobilů elektromobily vyžadovala produkci sedmi temelínských bloků, zdůvodnění zde.)
To jak se chová japonská vláda, je možné označit za klimatickou psychózu. Neboť jinak, než nějakou lékařskou diagnózou, nejde tak neracionální chování vysvětlit. Nikdo soudně uvažující se přeci nepustí do likvidace svých zdrojů a systémů kvůli tomu, aby se pokusil zabránit něčemu, čemu zabránit nejde. A kdyby šlo „jen“ o zdroje. V případě Japonska jde také o život 126 milionů lidí. Přesto se japonská vláda rozhodla, kvůli záchraně klimatu – jež je reálně neproveditelná, následovat EU na cestě do uhlíkově neutrální společnosti. Ani letošní zkušenosti z Německa (zde), kdy obnovitelné zdroje v zimě nedokážou vyrábět dostatek elektřiny, ji zřejmě neodradí. I když se tyhle stavy opakují každý rok. A i když v pátek 8. ledna stála Evropa na prahu rozsáhlého blackoutu.
Zvláštní pozornost zasluhuje fakt, kde tahle klimatická psychóza u politiků propuká a kde nikoli. Naplno řádí v prostoru Evropské unie, letos propukne v USA, jež pod prezidentem Bidenem budou chtít v „zelenosti“ EU překonat. Japonsko, jako třetí nejvýkonnější světová ekonomika, se přidává také. Shodou okolností jsou USA, Japonsko i sečtená ekonomika zemí v EU ty již prakticky jediné ekonomiky, které jsou schopné reálně nějak konkurovat Číně. Jejím politikům se ovšem klimatická psychóza vyhýbá velkým obloukem. Země sice své „klimatické cíle“ vyhlásila, ale jejich termín je až v roce 2060, tedy o rovných 10 let později, než jej mají konkurenční ekonomiky. Zároveň Čína uvedla, že ještě deset let její emise, které jsou mj. trojnásobné než emise celé EU, porostou. V Evropě přitom slyšíme, že musíme snížit emise okamžitě, už zítra prý bude pozdě.