Doba čtení:7 m, 9 s
„Studie, kterou jsme zadali, pracovala pouze s oficiálními zdroji, jako je ministerstvo průmyslu a obchodu, Evropská agentura pro životní prostředí či Eurostat. Její závěry tedy mají zcela jednoznačně ověřitelná východiska,“ zdůrazňuje europoslanec Knotek. Foto: europarl.europa.eu

Europoslanec Ondřej Knotek v rozhovoru vysvětluje, proč jsou představy o tom, že Česko má dost místa na obnovitelné zdroje pro pokrytí vlastní spotřeby mylné.

Studie, o jejíchž výsledcích jsme informovali v únoru, konstatuje, že v Česku není dost volného místa na to, aby republika mohla fungovat jen z obnovitelných zdrojů. Není je totiž kam postavit (zde). Jedním z jejích zadavatelů byl europoslanec Ondřej Kotek (ANO), se kterým jsme o závěrech studie udělali rozhovor (zde). Na samotnou studii se můžete podívat zde.

Čtěte také:
Rakušan: Uhlí nejde jednoduše nahradit pomocí OZE
Matušovská: Od uhlí nesmíme utéct zbrkle

V březnu na svém blogu na studii reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09). Ten ji na svém blogu označil za „plnou faulů“ (zde). Požádali jsme jej proto také o rozhovor, ale nakonec z něj sešlo. S odstupem tedy o jeho tvrzeních z blogu diskutujeme s Ondřejem Knotkem.

Poslanec Niedermayer na svém blogu kritizuje studii, za jejímž zrodem jste stál. Říká, že v ní je v tabulce nadsazená spotřeba energie. Z čeho vychází údaje o spotřebě ve studii?

Naše studie není žádným způsobem politická, zadání bylo zpracovat čistě odbornou studii na základě údajů od oficiálních institucí jako je Evropská agentura pro životní prostředí, Eurostat, ministerstvo průmyslu a obchodu a jeho specializovaní úředníci. A také běžně dostupné veřejné zdroje. Takže zpracovatelé vycházeli jen z údajů získaných právě tímto způsobem.

Nerozumím tomu, jak pan poslanec Niedermayer došel k tomu, že spotřeba elektřiny uvedená ve studii pro rok 2050 je nadsazená. Nyní je česká spotřeba na úrovni 1800 petajoulů, studie předpokládá za 30 let její pokles o 40 procent na 1000 petajoulů. Když vezmete v úvahu, že v té době už EU nechce mít v činnosti prakticky žádné spalovací motory, bude logicky muset dojít k velkému nárůstu spotřeby energie. A přesto má být za 30 let o 40 procent nižší než nyní? To já považuji za obrovský pokles spotřeby!

Jestli tohle panu kolegovi připadá jako nadsazená spotřeba, působí to na mně jako ideologická, nikoli věcná kritika. Víc to komentovat nebudu. Energie prostě potřeba bude, ať si o tom myslíme každý, co chceme.

Váš oponent také zcela zásadně odmítá, že by již zajištění 20 procent energie z OZE vyčerpalo potenciál volné půdy v Česku, což uvádí vaše studie. Konkrétně tvrdí, že „Naše celková spotřeba elektřiny v roce 2019 činila 74 TWh. K její teoretické výrobě z FV panelů je tedy třeba 460 km2 plochy, tedy čtverec o straně 21,4 km. Kdybychom teoreticky chtěli takto vyrobit veškerou energii, kterou spotřebujeme, tak dle údajů MPO musíme hodnotu výroby zvýšit zhruba 4x. Tedy umístit čtverce 4. Pak bychom teoreticky touto cestou pokryli veškerou spotřebu energie v naší zemi.“ Rozdíl oproti studii je to víc než značný…

Údaj o volné ploše v Česku také vychází z oficiálních zdrojů. Ty uvádějí, že z celkové výměry 78 tisíc čtverečních kilometrů České republiky je volných, tedy využitelných pro stavbu OZE právě jen těch 6000 kilometrů čtverečních. Samozřejmě, pokud zabereme pole, zakážeme výstavbu, případně něco zbouráme, bude celková využitelná plocha větší. Klasické něco za něco.

Pan poslanec Niedermayer píše, že teoreticky stačilo fotovoltaikou osázet 1840 čtverečních kilometrů. Jenže si to představuje jako čtverec, což nejde. Ráz naší krajiny, zastavěnost, dopravní stavby, vlastnické poměry, existující lesy a pole to neumožňuje udělat takový jednolitý čtverec, nebo jiný tvar posázený fotovoltaikou. Ale především, pan kolega píše o tom, že bychom tak „teoreticky pokryli veškerou spotřebu energie v naší zemi“. Za prvé teorie je pouze teorie, abychom svítili, potřebujeme výkon v praxi. Což nám OZE zatím neumí zaručit ani v případě, že jich bude třeba šestkrát tolik. Prostě v noci slunce nesvítí. A v zimě je noc většinu dne a velmi často slunce není vidět i dva tři týdny bez přestávky.

A ještě na něco pan kolega zapomněl. Nejde jen o náhradu uhlí ve výrobě elektřiny, ale také v teplárenství, v přímém vytápění domácností a také při zpracování železa a dalších kovů. Nic z toho v současné statistice výroby elektřiny nefiguruje.

Podle vašeho oponenta „plnou náhradu elektřiny vyrobené v Temelíně třeba JE Temelín početně „zajistí“ čtverec 10 krát 10 kilometrů.“ Souhlasíte s ním?

Na to mám vlastně stejnou odpověď, jako na předchozí otázku. Instalovaným výkonem se ten čtverec výkonu Temelínu vyrovnat může, ale ve skutečném výkonu, ve skutečných dodávkách elektřiny to stačit nebude.

Mimochodem, představte si 10 krát 10 kilometrů fotovoltaických panelů. Sto čtverečních kilometrů bez trávy, keřů, stromů… Neovlivní to náhodou takzvaný malý koloběh vody?

Ostatně, jakmile budou k dispozici modulární reaktory, mohl by mít každý kraj vlastní stabilní energetický zdroj. Vlastní malou „jaderku“. Pracující permanentně, bez ohledu na denní či roční dobu. Proč o nich nikdo neuvažuje? Nevyplatilo by se na ně ještě chvíli počkat? Fakt musíme mít všude OZE nejlépe teď hned?

Poslanec Niedermayer také tvrdí, že Česko má „obrovský potenciál pro výrobu čisté elektřiny. Jak „obrovský“ ten potenciál to vidíte vy?

V tom s ním souhlasím. Čistá energie by mohla v tuzemsku v roce 2050 uspokojovat až polovinu spotřeby. Možná i o něco víc, když bychom se třeba dostali k vlastnictví nějakých off-shore (mořských) větrných projektů. Ostatní spotřebu ovšem budeme stále muset pokrýt z jiných zdrojů.

Další, v čem se studií váš oponent nesouhlasí, je budoucí vývoj spotřeby energie. Vychází přitom z toho, že náhrada automobilů elektromobily přinese velké úspory. Cituji: „Elektrizace hromadné dopravy a její lepší kvalita zcela zásadně uspoří energii, a navíc, postupné nahrazování aut spalovacích bateriovými elektromobily je také obrovský zdroj úspor. Aritmetika říká, že úspora jen 20 % v oblasti dopravy by vedla k celkovému snížení spotřeby energií o 5 %.“

Ale vždyť naše studie jasné počítá s poklesem spotřeby z 1800 na 1000 petajoulů. Jak už jsem říkal, podle mě je to obrovský pokles, když si vezmeme, jaký mu bude předcházet nárůst. Ale to prostě neznamená, že můžeme bezpečně přejít na OZE. On to má pan poslanec celé postavené špatně. On to bere „buď OZE, nebo je to špatně“. Ale tak to není. Realita je prostě taková, že OZE všechno nezvládnou.

Další možnost úspor energie vidí v domácnostech. O těch říká, že „lze zásadně snížit spotřebu energií domácnostmi tím, že nové budovy budou vysoce efektivní (což se dnes částečně děje) a staré budovy kvalitně zrenovujeme (a samozřejmě, budeme v nich užívat efektivní spotřebiče). Úspora třeba třetiny energie by vedla ke snížení celkové spotřeby energií o zhruba 8 %.“ Je podle vás jeho závěr správný?

I tahle opatření již probíhají. Zatepluje se, jsou energetické štítky a energetické třídy, sleduje se účinnost, to je správný směr. Ani tenhle trend sám nic nevyřeší, ale pomůže celkovému úsilí. To jistě. Ovšem například plány na vynucené omezení spotřeby masa kvůli CO2 už považuji za extremistické. Jednoznačně odmítám, aby mým dětem někdo nařizoval, kolik masa můžou týdně sníst.

Všechny diskuze o nutnosti náhrady uhlí (a plynu) obnovitelnými zdroji opomíjejí problematiku bateriových úložišť. Protože ony nevzniknou jako nějaký vedlejší produkt, něco jako záloha na počítači. Aby byly skutečně schopné zásobovat Česko v řádu byť jen dnů, vyžádá si podle dostupných výpočtů jejich výstavba investice v řádu bilionů. Dohromady v EU pak násobně víc. Je něco takového vůbec reálné?

Aby OZE mohly být opravdu účinné, musí být bateriová úložiště, nebo výroba vodíku. S tím se nedá nic dělat. K tomu je potřeba připočítat infrastrukturu, které rozptýlené obnovitelné zdroje potřebují daleko víc, než konvenční zdroje a výsledkem je, že OZE v žádném případě celkově nevychází levněji, než jádro. Jenže to je do značné míry zdražené uměle a navíc dodává elektřinu nepřetržitě. Vždyť také tvůrci naší studie doporučují, aby jádro i OZE byly postavené na stejnou úroveň.

Někteří poslanci z Německa už si nyní uvědomují, že je jejich Energiewende nesmysl. Že buď budou mít jen OZE a nebudou mít emise, ale nebudou mít ani elektřinu, nebo že budou mít elektřinu, ale vyrábět ji budou nejen z obnovitelných zdrojů. A na to musejí mít buď jádro, nebo emise. Kdyby se z oxidu uhličitého a klimatizmu nestala ideologie, mohlo se takhle postupovat od samého začátku. Ušetřilo by se spousta peněz a snižování emisí, nejen CO2 by bylo efektivnější. Je to jako v nějaké tragikomedii. No, zatím spíš jen jako v tragédii. Tam ostatně směřují i německé volby – jestli zelení povedou vládu. I když, třeba pak konečně lidem dojde, že jim celou dobu věší bulíky na nos.

Ale naštěstí můžu říct na konec něco optimistického. Jestli se kvůli poptávce po bateriích rozeběhne těžba lithia na západě Čech, může to ve dvou uhelných regionech z pohledu zaměstnanosti prakticky nahradit těžbu uhlí.