Doba čtení:3 m, 39 s
„Česká republika nakonec také hlasovala pro přijetí klimatické neutrality, protože na základě modelů, které máme, se můžeme uhlíkové neutralitě významně přiblížit,“ vysvětluje postoj vlády ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Foto Facebook ANO

„Snaha o uhlíkovou neutralitu nesmí být žonglování s čísly,“ komentuje v rozhovoru pro iUHLI.cz  ministr životního prostředí Richard Brabec požadavek předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na zvýšení takzvaných klimatických cílů do roku 2030.

Energetika vnitrozemských států nemůže stát jen na větru a slunci, nepochybuje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Žádá také, aby rozhodování o zvýšení cíle ve snižování emisí do roku 2030 na 55 procent bylo výsledkem široké odborné debaty, která ale ještě v mnoha oblastech ani nezačala.

Předsedkyně Ursula von der Leyenová v projevu o stavu EU vyhlásila, že chce zpřísnit unijní závazky na snížení emisi oxidu uhličitého. Místo snížení o 40 procent do roku 2030 by nyní chtěla snížení o minimálně 55 procent. Z jakého důvodu na to zatím Česká republika nijak nereagovala?

Vždy jsme zdůrazňovali, že k diskusi ohledně zvýšení evropského cíle do roku 2030 potřebujeme znát dopady na úrovni jednotlivých členských států a to včetně dopadů na jednotlivé sektory. Ty však Evropská komise podle neoficiálních informací zveřejní až v průběhu října 2020. Takto zásadní změna cíle, která dopadne na všechny části hospodářství a pravděpodobně bude mít i velké sociální dopady prostě nesmí být žonglováním s čísly, ale výsledkem široké odborné debaty, a ta ještě v mnoha oblastech ani nezačala. Navíc Komise i paní Leyenová ve svém prosincovém proslovu k Zelené dohodě pro Evropu tvrdila, že by se zvýšení cíle mělo pohybovat v rozmezí 50 až 55 procent. Nyní, bez znalosti výše uvedených dopadů navrhuje snížení o minimálně 55 procent, tedy trochu něco jiného než prohlásila před tři čtvrtě rokem.

Čtěte také:
Proč ke Green Dealu není dopadová studie?
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Podle předsedkyně je snížení emisi o minimálně 55 procent, místo zatím schválených 40, dosažitelné. Je dosažitelné i podle vás?

Snížení emisí o 55 procent do roku 2030 vidíme jako velmi ambiciózní cíl, jako příliš velký skok, i vzhledem k tomu, jak řada zemí bojuje i se stávajícím 40procentním cílem. Je navíc jasné, že socio-ekonomické dopady budou výrazně vyšší pro země s vysokým podílem průmyslu na tvorbě HDP, jakou jsme i my. Podle posledních dostupných projekcí emisí skleníkových plynů může Česko dosáhnout do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů o 43,3 procenta oproti roku 1990 s již v současnosti přijatými politikami a opatřeními. Aktualizované projekce by měly být k dispozici v březnu 2021.

Konečný cíl plánu Green Deal je „uhlíková neutralita“ v roce 2050, což mimo jiné vyžaduje převést energetiku na bezemisní zdroje. Poslanci Evropského parlamentu do nich však nechtějí zahrnout jádro. Mohla by podle vás česká energetika bezpečně fungovat jen na solárních a větrných zdrojích?

My máme v tomto ohledu jasno, jádro je bezemisní zdroj a není důvod ho do uhlíkově neutrálních cílů nezahrnovat. Navíc ze smlouvy o fungování EU jasně plyne právo členského státu vybrat si svůj vlastní energetický mix a tím i zajistit vlastní energetickou bezpečnost. Ani ČR, ani další vnitrozemské státy nebudou schopné opřít svou energetiku pouze o solární a větrné zdroje.

Čtěte také:
Světové firmy stále sázejí na fosilní paliva
Češi žádají energetickou soběstačnost

Evropská komise nepředložila poslancům Evropského parlamentu ke klimatické neutralitě dopadovou studii, byť by měla v takovémto případě být povinná. Znamená to, že poslanci hlasovali, aniž věděli, k čemu jejich rozhodnutí povede?

Česká republika nakonec také hlasovala pro přijetí klimatické neutrality, protože na základě modelů, které máme v naší Politice ochraně klimatu do roku 2050, se můžeme uhlíkové neutralitě významně přiblížit, to znamená, že reálné to je. Navíc cíl klimatické neutrality není cílem jednotlivých členských států, ale celé EU. Ale to, na čem ještě pracujeme a musíme mít k dispozici, jsou přesné finanční dopady přechodu na uhlíkovou neutralitu ČR – tedy kolik nás to bude stát, a o tom to je především. Každý stát má jinou výchozí pozici a bohužel ČR, jako historicky průmyslová ekonomika, je v tomto ohledu výrazně znevýhodněna.

Bude česká vláda požadovat, aby Komise dopadovou studii nechala vypracovat alespoň dodatečně? Vždyť celkové náklady na klimatickou neutralitu nejsou známé ani v hrubých odhadech a o pravděpodobných změnách v životě a v životní úrovni Evropanů Brusel vůbec nemluví…

Na dopadové studie, které Komise slíbila vypracovat, čekáme, a podle jejich výsledků budeme pokračovat v jednáních.